1, Jak hodnotíš sezónu 2009?
Na letošní sezonu si nemůžu stěžovat. Byla to zase paráda. Samozřejmě ne všechny závody se povedly na 100%, to ani celou sezonu není možné, ale naprosto převažují pozitivní zážitky. Trochu statistiky, letos jsem stihnul 32 závodů, z toho 7 běžeckých, 6 na MTB a 19 silničních. Jaro jsem z velké části podřídil přípravě na Pražský maraton, hlavně v dubnu jsme se snažili běhat, co to šlo a kolo a cyklistické závody byly jen jako příprava na další část roku. Koncem března jsem si zlepšil osobáček na 1/2maraton na 1:40:50 a zdálo se, že překonání 4h na maratonu nic nebrání. Deset dní před startem na mě ale vlezl nějakej virus, běhat nešlo, celý týden teplota nad 37 stupňů, až poslední dva dny před startem jsem si dal po pěti kiláčkách a na start jsem se postavil jenom proto, že startovné bylo zaplaceno. Byl jsem připraven kdykoliv to zabalit. Kupodivu se mi běželo slušně, v půlce jsem byl za 1:54, po třicítce se to ale začalo zhoršovat a na 35km tělo řeklo dost. Následovala 7km procházka do cíle (4:21).
Poměrně rychle jsem se z toho oklepal a na konci května byl další pro mě významný a srdcový závod, bajkový Král Šumavy. Vzhledem k počasí to byl souboj s vodou a bahnem, ale mě zima vyhovuje, takže z toho byl pro mě vynikající 55 flek na dlouhé, umocněný tím, že se mi jelo celou dobu parádně bez větších krizí a v cíli jsem si mohl říci, že jsem na trati nechal fakt všechno. Fantastický zážitek. No a byl tu červen, Křivoklátské peklo a tragický výkon ve druhé etapě, kde mě ve druhém kole v cílové rovince odfoukl boční vítr z balíku, chytil jsem slušnej zásek a bylo po závodění. Další víkend Rampušák. Tenhle závod snad nikdy slušně nezvládnu. Tím že startují krátká i dlouhá trasa pohromadě se jede svižně už od startu a kopec přes Hoblovnu snad nikdy s čelem nepřejedu, tím by se dalo hodně získat. Ale atmosféra v Herolticích celý víkend byla parádní. Na konec června jsme ještě stihli parádní UAC a CKKV závod Brdský švih. Prvně se mi tam povedlo přejet řevničák s čelem (málem jsem si poblil řídítka :-) ) za Mníškem jsem už ale díky Maliňákovo aktivitě na čele musel vystoupit a před Hluboší jsem stejně chytil defekt. Pak jsme to alespoň dojeli s Gavošem, kterému to po předchozím večírku moc nejelo.
Červenec začal bajkovým Drásalem, kam mě po roční přestávce vytáhl Honzis. Umístění v první stovce mi těsně díky křečím v posledním kilometru uniklo, ale čas celkem slušnej. Nebyl jsem ale 100% v pořádku, tak to hodně bolelo, chyběla tomu ta lehkost třeba z Krále. No a pak tradiční silniční Beskyd. Bláznivé počasí, v Beskydech šílené vedro, ve zbytku republiky zima a déšť a v Rakousku, kde se zrovna jel Salzkamergut Trophy na bajkách, sněžilo a závod museli v průběhu ukončit. Beskyd měl klasický průběh, po startu šrot, někde u Štramberka jsem totálně uvařený v tom vedru odpadl, takže ani letos jsem pod Pustevny s čelem nedorazil. Alespoň že jsme pak bojovali s tratí bok po boku s Kolíkáčem, jinak bych to snad zabalil.
Někdy o prázdninách jsem se také poprvé zúčastnil středeční plzeňské Lopatárny. Prvně jsem měl strach, jestli tam vůbec mám co dělat, jestli mě neodpářou hned v prvním kole. Složení balíku tam je o třídu kvalitnější než v UAC, občas zavítají i Raboň s Kreuzigerem a průměr tam bývá 46km/h, ale vhledem k tomu, že na kilometrovém okruhu nejsou zatáčky, do kterých se musí brzdit a znova rozjíždět a cílový brdek se nechá přeletět v balíku, tak se tam v klidu udrží i člověk s o dost slabší výkoností než ostatní. Při první účasti jsem to objel na chvostu balíku, abych se trochu rozkoukal, pak jsem se zúčastnil ještě třikrát a už jsem se pohyboval v balíku, jak jsem potřeboval. Super trénink, příští sezonu tam určitě zase párkrát zavítám. V půlce srpna jsme ještě ve vedru se Standou zaběhli velice slušně na naše poměry Žebráckou 25 a pak už tu byl hlavní závod sezony, silničníKrál.
Trať mi sedla, od startu se jelo v klidu, 150ka naštěstí startovala později, tak jsem se při Králi poprvé podíval na špici. Poleň jsem přejel v klidu, pak jsme se s Kapříkem drželi na dohled čela. Koráb a následný sjezd to trochu natáhl, ale ve Kdyni jsem byl zase zpátky vepředu, následné brdky jsem taky vydržel a tak ještě na 60km jsem byl pořád v kontaktu s čelem. Za prvním bufetem se ale začalo závodit, jednou jsme za cenu maximální kaše s Kaprem museli sjíždět pořádnou díru, co tam někdo nechal. Sjeli jsme to, ale akorát pod dalším brdkem a to byla pro mě konečná. Pak už jak to tak na maratonech bývá, tempová jízda ve skupině co se vytvořila, za Hartmanicema nás zbylo asi 7 a parádní spoluprací jsme těch závěrečných 100km dobojovali do cíle. Byl to pro mě s přehledem nejlepší výsledek na Králi, 48 flek a ztráta hodinu a dvě minutky na prvního.
Hned další víkend byl UAC etapáček v Bratronicích. Moc se mi tam nechtělo, bylo ošklivě, úvodní časovka se jela na mokru, ale do odpoledne to oschlo a druhá etapa se jela na suchu. Byla jen mírně zvlněná a tak se mi prvně v životě povedlo v UAC dojet s čelem až do cíle. Tahle etapa se mi povedla i takticky, zašíval jsem se jak to šlo, nikdy nezůstával na bočním větru když se změnil směr, před brdkama jsem si najížděl dopředu, když se jelo proti větru, tak naopak zašitý vzadu jsem šetřil síly. O vítězství v etapě stejně bojovali jiní, já byl rád, že jsem v závěru nechytil díru a dojel v čase vítěze. Třetí etapa už byla kopcovitější, tak hned na konci prvního kola jsem špici nestačil a zbylých 75km jsme jeli společně s Alánkem v sedmi lidech parádní kolotoč, díky kterému nakonec byla ztráta minimální.
No a další týden legendární bajkové Sudety. Asi už byla znát únava z Krále a etapáku, tak ve výkonu byla rezerva, nějak jsem se nedokázal na 100% zmáčknout. Byla to ale moje první účast, jel jsem tam spíše na zkušenou. A zkušenost to byla intenzivní, je to jasně technicky nejobtížnější MTB maraton v ČR. Ty sjezdy v pískovcových skalách, to je nářez. Tři nejtěžší jsem jako většina lidí snášel kolo dolů a ty ostatní se smrtí v očích dal. Velká škola bajkingu. Za rok se snad podaří najít víkend a pořadně tam potrénovat, mohla by to být super akce.
A byl tu závěr sezony, UAC Klikáče a Halouny, pak nemoc, která mi znemožnila účast na Tour de Brdy, parádní Vítání Martina, které se i díky fantastickému počasí povedlo a na závěr s Honzisem běh Svatojánská 20. Už jsem poslední dobou cítil hodně únavu, tak následný zimní spánek přišel náramně vhod.
2, Nejkrásnější zážitek ze sezóny 2009?
Krásných zážitků byla spousta, bajkový Král který mi sednul, silniční Král kde ještě kolem 60.km jsem byl společně s Kaprem v již značně prořídlém čelním balíku a věděl, že i kdyby přišly třeba tři defekty, tak bych svoji účast musel hodnotit na výbornou, bajkové Sudety a našlo by se toho spousta. Samozřejmě parádní byly maratonské víkendy v Herolticích, Frenštátě, Klatovech, to jsme si všichni parádně užili a v další sezoně určitě zase užijeme.
3, Nejhorší zážitek ze sezóny 2009?
Nejhorší zážitek byl na Beskydu ve sjezdu ze Smrčku, kdy tam jezdec těsně přede mnou v padesátce spadnul. Ty minuty, kdy v bezvědomí ležel zkrvavený na silnici, ty byly sakra dlouhé. Naštěstí tam byli turisti, kteří měli mobil a povědomí, kde se zrovna nacházíme, zavolali sanitku a počkali tam s námi. Nakonec to dobře dopadlo. Tak v příští sezoně dávejte pozor, ve sjezdech držte řídítka dole v obloucích a hlavně pevně, protože nečekaná nervnost na silnici je dokáže vyrazit z rukou, ani nevíte jak. A hlavně nevyjíždějte bez přilby !!! (to platí taky pro Šemdu :-) )
4, Nejlepší šlapkovská hláška či úryvek z reportu 2009?
Nejvíc mi za poslední dobou utkvěl v hlavě report od Technika z Halounských okruhů a jeho zmínka o trojúhelníku se zajíčkem :“ Zatímco mnozí zkušení matadoři se v pelotonu věnují diskusi, já jedu s vykulenýma očima a sleduju dění na všech stranách kolem sebe. Během jízdy s centimetry místa na obou stranách křečovitě svírám řídítka a přemýšlím o nápadu vylepit si na záda trojúhelník se zajíčkem, aby se mi radši ostatní cyklisté s rezervou vyhnuli.“ :-) , to jsem se hodně bavil.
5, Nejlepší šlapkovské foto sezóny 2009?
Fotek bylo za ten rok tolik, že asi žádnou nej nevyberu.
6, Nejlepší šlapkovský report sezóny 2009?
Jeden z nejlepších byl určitě královský Quitův
7, Jak probíhá zimní příprava?
Mám za sebou tři neděle odpočinku a pomalu zkouším zase běhat. Jde to těžko :-) Kolo zařadím podle počasí o vánocích, od ledna jako loni kolo, běh, no a když to nepůjde kvůli počasí jinak, tak možná vlezu párkrát na trenažér.
8, S jakými cíli vstupuješ do sezóny 2010?
Zopakovat letošní sezonu, byla parádní a hlavně se na kole bavit. V květnu v Praze bych chtěl konečně zaběhnout maraton pod čtyři hodiny, no a kdyby se povedlo uviset Kapříka na Králi, tak to by byla fantazie. Ale to je spíš sen, ne cíl.