Podle předpovědi má v neděli pršet. V pátek čtu na diskuzi, že je málo lidí na úklid trati, tak neváhám a hned využívám příležitosti, jak se podívat na trasu závodu, kterou znám jen z fotek. Moc se mi líbí kopec od přehrady s perfektním povrchem a dlouhé sjezdy. Naštěstí se Konrádovi a Strejdovi, podařilo mě zlákat. Ještě v sobotu ráno jsem vůbec nepočítal s tím, že pojedu.
Chci vzít tréninkové kolo jako na První šlápnutí, abych hned nezašpinil novou Duru a HEDy, pro které by byla trať jako dělaná. Odhaduji, že oproti těžkým kolům Bontrager race přidají na průměru 2-3 km/h - prostě fantasticky lehce jedou, z kopce skoro až moc. V sobotu okolo desáté večer mě napadlo, že bych mohl vzít aspoň AC420, které byť mají poddimenzovaná neseřiditelná ložiska v předním náboji, do kopce díky relativně malé váze celkem jedou. Jenže to znamená vyměnit kliky za kompakty, zkrátit řetěz a seřídit přesmykač. Za hodinu je hotovo. Ráno ještě doladím brzdové špalky a okolo osmé vyjíždím za drobného deště na nedaleké místo srazu se Strejdou a Scalpym.
Od Prvního šlápnutí vím, že zimní bunda je skutečně nepromokavá, tak jsem rozhodnut, že v ní pojedu. Ale už po pár kilometrech závodu je mi jasné, že budu trpět, pokud se neochladí aspoň o 10 stupňů. Tak se skoro na ten déšť těším. Marně. Spadlo jen pár kapek ze stromů. Po každém kopci mi trvá několik minut, než se zase dostanu na snesitelnou teplotu. Z kopce mi to nikdy moc nejede, teď mě ještě brzí napůl rozepnutá bunda. Za celej závod jsem se nedostal přes 55 km/h. Už aby bylo léto a pořádný počasí, abych nemusel řešit v čem mám jet.
Tak doufám, že na příštím závodě neudělám zase nějakou blbost, nespadne mi řetěz, neodbočím jinam a počasí dovolí jet na HEDech (a konečně v tretrách).
Jinak moc děkuji Strejdovi za odvoz a Šlapkám za bezchybnou organizaci.