Pondělí 14.6.
Pršelo až do rána a nezdá se, že by chtělo přestat.
Probouzíme se před svítáním s pocitem velkého štěstí. Jsme zcela suší, v suchu, a prostoru ke sbalení svých pěti švestek máme co hrdlo ráčí. Než vyjedem, musíme se co nejvíc najíst. V lijáku brzo navlhneme a v té zimě nemůžeme moc zastavovat. Kdoví za kolik hodin nám bude dopřáno doplnit břich.
Až v Mělniku přišlo vykoupení. Máme za sebou 40 kiláků bez zastávky. Je devět hodin a přestává pršet. V cukrárně na náměstí zrovna otvírají. Uvědomujeme si, že v zablácených neforemných úborech s igelitovými pytlíky na nohou nebudíme dobrý dojem, ale je nám to jedno. Cukrárnu si vychutnáme beze spěchu, ale příliš dlouho tu zaclánět nebudem. Za hodinu jsme znovu na cestě.
To je paráda že už neprší. Tak to máme v podstatě za sebou, říkáme si se slavnostním pocitem po těle, jenže to zase tak jednoduché nebylo. Ještě jsme užili lesních rozbahněných stezek a trochu i pobloudili. Až ve Velvarech – 20 km před cílem - jsme definitivně vjeli na asfaltku.
Do cílové listiny na vrátnici Zimního stadionu ve Slaném se zapisujeme v 15 hodin. Skončili jsme na 23/24. místě z 35 startujících. 11 lidí vzdalo. Zajímá nás jak dojeli ostatní. Monika, Vašek Čepička a Jaromír Martínek, co nás předjeli včera po obědě, dojeli dnes brzo ráno. Bratři Michal s Mirkem na papíře nestojí. V noci ve studeném dešti, na nepřehledných lesních stezkách, kde za tmy těžko hledáš správnou cestu, to zabalili. Jejich spolujezdec Michal Tráva přijel 10 minut před Monikou a spol.

Co dodat...parádní dobrodružství končí. Krásně to vystihl Teepeex: „Byl to neskutečnej zážitek. Doporučuju každýmu, kdo se chce něco o sobě (na sebe i o ostatních) dovědět a trochu si sám posunout veškeré hranice. Zkušenosti se jistě hodí na příští Loudačku oficiální i pár loudání soukromých. Kdo si jednou, jedinkrát zaloudá, už nikdy, nikdy nezapomene. Dík pořadatelům i spolupoutníkům za úžasnou akci a už si mě pište na příští ročník.

Výsledky http://www.loudani.borec.cz/2010/vysledky/vysledky2010.html