Letošní jarní rytmus 3x za týden hromadný závod mi zatím vychází, úterky a čtvrtky z Koloděj jsou letos nebývale početné a záživné a tak Prosenice skvěle zapadala do dubnové mozaiky, jen jsem se modlil, ať přijede hodně lidí a v nějaké početnější skupině vydržím co nejdéle. Kocoura přemluvila manželka, rodinnému výletu na romantické Sedlčansko, navíc v letním počasí, to prostě nešlo odolat, a tak Jažlovická zažila nedělní ranní cyklo manévry. :-)
Poprvé letos v krátkejch, užívám si skvěl padnoucího nového dresu, (no přes břicho by to chtělo ještě trošku shodit), ale natáhne to moc :-). Prezentace se díky čipům prodlužuje a moc času na rozjetí bohužel není, až stojka v Suchdole roztáhne všechny chuťové pohárky. 8 oranžistů na startu do mě vlévá tu správnou energii a v hlavě si furt melu dokola, nezaspi začátek. Ještě prosím nadupané borce, ať se aspoň jeden okruh jede v klidu na rozjetí, ať si všichni užijeme jízdu v balíku, vždyť kvůli tomu jsme sem přijeli, časovek se jezdí všude mraky :-).
Ale zdá se, že ve předních liniích chtějí být všichni okolo mě a Suchdol se jede docela podlaha, přede mnou se míhají Kocourovy podkolenky a na horizontu najednou borec přede mnou si odplivne do strany, nejdříve se mi zdá, že to je jen zkažený banán, ale po chvíli už to lítá na obě strany, a přímo v reálu vidím oblíbené rčení: „Ty woe, to byla taková kaše, že jsem si poblil řídítka“. Mám štěstí, šavle letí kousek vedle mé nohy, no trefit mi to do chlupů, tak šavluji taky, už aspoň vím, že holit si nohy, není až tak zbytečné …
A sakryš, prosby o přijatelné počáteční tempo vzaly za své a jede se lajna ve větru :-( Děrovači zaúřadovali a pole se začíná dělit, v první grupě odjíždí s Malinou i Léňa a Technik, no do háje! Jedu as i v 10 lidech a po chvíli zjišťuji, že za námi nikdo, no klasika, první kopec to natrhal jak papírový kalendář. Je to škoda, vždyť většina přijela kvůli balíku, mohlo se to začít dělit třeba až po 1-2 okruzích, ale co se dá dělat. Je tu Kajman a Mářa, zkusíme to, točíme v bočáku, který jde zleva, pro některé je to španělská vesnice, a hoblují pravý okraj silnice, takže v háku už jedete ve štěrku v krajnici, ale po chvíli už se rovnáme a v Prosenici sjíždíme Léňu, no uff, aspoň jeden, a teď vzhůru za Technikem :-). Chytli jsme rytmus a docela to odsýpá, pravidelně se točíme a jsme sladce odměněni, Technika jsme spolkli. Veteráni najíždí do posledního okruhu, oranžový Kajman jede o bednu, musíme mu pomoci, spřádáme plány, ale soupeři jsou připraveni, ani jeden z našich úniků nevede k úspěšnému konci, ale atmosféru dojezdů TdF to určitě má :-), moc jsem si to užil. Kajmane gratulace! Zajel si parádně.
A my se ještě vrháme do závěrečných 3 okruhů, tempo se zklidnilo, šetříme se asi na spurt. Je to bájo, jet s Technikem a Léňou, ta stejná klubová příslušnost zvyšuje pocit ze závodu min. o 100% :-) Závěr jsme trochu prokaučovali, jeden nám ulítl asi 2 km před cílem a překvapivě to vydržel až na pásku, já to ještě zkouším na 500 metrech, ale Technik mě dokonale piluje ...
V cíli pokec, gratulace a vyhlášení s oranžisty na pódiu, to vždy zahřeje na duši, díky všem co přijeli!