Tak nám konečně po dlouhé "ladovské" zimě začala závodní sezóna. Sice jsem celou zimu čekal, že začne Prvním Šlápnutím, ale bohužel to nevyšlo a prvním závodem byla Třebotovka. Pořád mě nenapadalo, co bych měl o časovce samotné napsat, jízda samotná byla vlastně celkem jednotvárná a nejzajímavější okamžiky jsem prožil na startu. Jakmile jsem se chytil startovacího zařízení a zacvaknul pedály, tak mi vlivem čtyř a půl měsíční závodní abstinence okamžitě vyskočila tepovka na 145 tepů. To už je u mě pásmo základní vytrvalosti. Kdyby to tak fungovalo pořád, tak bych si startovací zařízení půjčil na zimu domů. Stačilo by sednout v obýváku u televize na kolo, zacvaknout pedály ,chytit se a už bych byl v základní vytrvalosti a ani bych nemusel točit nohama. Možná by stačilo ležet na gauči a rukou se držet. To by se to trénovalo J Hned po startu mi jde tep rychle nahoru. Na rychlost radši nekoukám, ta není stejně důležitá. Za chvíli mám 190 a tak po třech minutách 195. Vím, že výš už nesmím jít, to bych se hned zatavil a musel zvolnit. Asi ve ľ kopce dojíždím kolegu Slávka Hnízdila, který startoval půl minuty přede mnou, poslední měsíc nemá na kolo vůbec čas, skoro nic nenajel, tak je forma špatná. Je ale teprve začátek sezony a určitě se bude hodně zlepšovat. Trošku ho zatlačím a povzbudím a jedu dál. Na horizontu mám čas 6 20. Kolíkáč tam měl v tréninku 6 30 a celkový čas 11 11 , tak svůj čas v cíli odhaduji na 11 minut. Rovinka do cíle je tradičně proti větru, jedu co to jde, pořád kolem 195 tepů, vím že kdybych se pokusil zrychlit, tak by mi hned došlo. Ještě mě předjíždí Pavel Kouřimský ze SOSu, startující minutu po mně, do háku se nesnažím chytit, nechávám díru tak 5 metrů a chvíli jedu za ním. Ani nemám síly na cílový spurt, kde bych vyhnal tepovku na 200, což se mi při KPO časovkách občas povede. Konečným časem 11 00 nadšený nejsem, představoval bych si tak 10 30, ale co se dá dělat, sezóna teprve začíná a já se rozjíždím pomaleji. V cíli klábosím s ostatními Šlapkami, zajeli tři bedny, klobouk dolů. Po vyhlášení vítězů jdeme na jedno, někteří na dvě a ve společnosti Diabla, Vlka, Bigmiga a Anděla odjíždíme směrem na Srbsko domů. Za celý den najeto 122km, pro mě slušný trénink, zpátky jsem to měl pořád proti větru a ke konci už jsem toho měl dost.