ţ˙V nedeli ráno me zarmoutil pohled z okna na zamracenou oblohu, avsak vedomí, ze dnes se jede tradicní PRS, mi tvár zase rozjasnilo. Posazení dcery do cyklosedacky, doprovod zeny a dcery ke tchyni a tchánovi (cca pet km) pozvolnym tempem a poté nastaven kurs - smer Kuchar. V pozvolném tepu jsem pokracoval, proti vetru se mi moc unavovat nechtelo & Na start jsem nastestí prijel s rezervou, takze jsem se stacil vydejchat - proti vetru jsem se prece jen trochu unavil. Tatranka pred starten, a pak start! V prvních metrech (mozná i desítkách metru) se jests drzím v balíku, míjím Adama, kterému spad retez, popoháním Souseda a to bylo naposled, co jsem ho v prubehu závodu videl. Cestou do Újezda jsem se uz ocitl na chvostu startovního pole & Pri sjezdu jsem pred sebou zahlíd postavu a v Tachlovicích se z postavy vyloup Zvary. Spolupráce se Zvarym byla fajn dve kola. Dyl to nevydrzelo, protoze Zvary se rozhod dojet odpadlíka ze skupinky pred námi - Zdenka. Já se Zvarym neuvisel, takze zbytek závodu jsem dojel sólo. Cílovy cas byl o neco horsí, nez na podzim, ale to zase tak zk & & nefoukalo. Po závode s Kolíkácem, Semíkem, Vlkem a Dáblem (ktery se posleze odpojil smer domov] presun k Capovi na pivko. Polívka a dve piva me kupodivu celkem postavili na nohy. Po príjezdu k domovu na me z budíku blikalo DST 96, 3 - tak jsem si odkrouzil ten zbytek kolem domu a mám poprvé v zivote ujeto 100 km za jeden den! Slapky, dik za bezva den.