Hurá na Ještěd byla ukázka parádní kolektivní souhry, tvořena jednotlivými články pomyslného řetězu, který byl dobře promazán, měl správnou délku a málokdy přeskočil :-). Zkusím místo reportu, který sepsal již tradičně bravurně Léňa, popsat ty články řetězu, jsou to jen takové útržky, co mi vytanuly v paměti, proto to berte prosím s rezervou … (řazeno abecedně):
Alf – překvapivě dorazil a ukázal, že se to prostě zvládnout dá. Rozumně rozvrhl síly a vynechal úplný vrchol Ještědu a jel jen do sedla, aby si pak v závěru užíval přibývající kilometry, které se blížily k magickému číslu 200. Když se pak ke konci zahradní slavnosti u Kapra zvedl a sedl na kolo, aby dojel domů 10km, tak jsem nechápal, kde bere tu sílu :-).
Astral – maratonec, kterého nic nemohlo překvapit, narvané zadní kapsy již od začátku naznačovaly, že on zastavovat nikde nebude :-). Na Ještědu nalil vodu z vodovodu do bidonů a pak jsme ho již neviděli…
Bobek – ředitel a duše tohoto bláznivého výletu. Musel s tím strávit mraky času, tombola, cena pro vítěze, dort z marcipánu, kde byl vymodelovaný Ještěd i s vítězem, apartní žracák spíchnutý z pyžama svojí dcery s elegantním nápisem. I když nemá letos mnoho kilometrů, tak jel nanejvýš obezřetně, aby to v pohodě dojel do konce a bacha na něj, umí bezvadně čurat za jízdy...
Jean – zatím host, který má rád cyklo výlety s brašnami, ale pomalu chytá i vir jménem silniční cyklistika a věřím, že ho i zlákáme na nějaké závody. Má totiž na to, jel jako dráha, jeho špice s Malinou bolely…
Kajman – poprvé letos na vytuněném kole a když k tomu přidáte poctivou zimní přípravu …
Kapr – druhá významná duše při organizaci, jeho zahradní slavnost, kterou situoval do zbrusu nové pergoly, kterou kvůli nám postavil … v kopcích neudržitelný, na špici by se rozdal pro oranžisty…
Kolíkáč – flákal se hlavně vzadu skupiny, kde furt hlučel, a když měl ukázat, že přes zimu něco najel, tak v kopci na Ještěd shořel jako papír…
Kubajz – už se trochu zklidnil, žádné výlety na vítr či nástupy, poctivě pracoval pro skupinu a měl chudák hrozně těžký bágl :-)
Léňa – letošní příprava mu náramně vyšla a je to vidět. Vyhublý, ale stále plný sil, stíhal fotografovat za jízdy, umravňovat tempo, ale i krutě nastupovat, když se blblo do kopců. Jeho vítězství na Ještěd je pro něj velkou odměnou.
Malina – zimu se mu až tak nepodařilo zkopírovat podle minulých sezon, ale i tak je pěkně vyladěn na první závody, sílu v nohách má od boha, závodní srdce od přírody, takže ono to půjde ...
Mišutka – bylo vidět hned od začátku jak je natěšený a na motivovaný, scházela mu zkušenost jízdy ve skupině, a tak se často zbytečně větral či po vystřídání na špici začal nastupovat. Časem se ale vše ujasnilo, na Ještědu dotáhl rachtající košík a pak už se jen vezl na vlně euforie, za Mělníkem na 170km stále dokazoval, že špice neumí flákat …
Myšák – bez sebemenšího problému šlapající a pro skupinu odvádějící velkou práci, zdálo se mi, že si to hodně užívá, i když to na sobě nedával znát …