Na časovku v Bratronicích se velice těším,protože mi byl přislíben na zapůjčení a odzkoušení časovkářský speciál a dokonce i s helmou.Moje ambice jdou někam minimálně do první poloviny startujících.Pln sebedůvěry v sebe a stroj vyrážím do sobotního rána směr Bratronice.Vyrážím brzy abych startoval v časovce co nejdříve a měl tak čas zregenerovat na odpolední hromaďák.Dorážím tam okolo půl deváté a už je tam docela nabito a tak parkuji na prvním možném místě a jdu se přihlásit.Start v 10:24 to je tak akorát.Jdu ven a vidím Lemonda a Mišutku co na poslední chvíli montuje nástavce.Postupně potkávám všechny šlapky a zdravím se s nimi.Je nás tady opravdu slušná řádka,ale jmenovat je nebudu abych na někoho nezapomněl.Jelikož trať neznám jdu se převléci,abych si jí celou projel.Připojuji se k Léňovi a Icemanovi,co mají v plánu to samé.Protínáme start a já zkouším rozjet tu raketu až na horizont.K mému údivu jedu přes 35 a jako když nešlapu.Na horizontu čekám na kluky abych netrhal partu.Jenomže Léňa zkouší zalehnout a rozjet tempo a tak se chytám a jedu za ním.Naprostá paráda,když letíme přes 60 a oba tak na půl plynu.Moje euforie z kola roste a je to poprvé co se nemůžu dočkat startu.Trať by mi profilem mohla sedět.Není tu žádný utahovák,spíš takové kopce na tempo.Ještě jednou to rozjedeme abychom se pokochali rychlostí a pak to prokecáme až na konec.Tam zjišťuji,že čas již dost značně pokročil a za chvíli startují první závodníci.Rychle k autu,abych se řádně napil a posilnil banánem a hurá na start.Kolíkáč mi nabízí,že mě podrží za sedlo.Rád přijímám a už od startu do toho dávám vše.Na horizontu tam dám velkou a rozjíždím tempo.Od zadní stavby se ozývá nějaký zvuk.V duchu si říkám,že mi asi škrtá čidlo kadence o snímač a tak to ignoruji.Kolo se mi nedaří rozjet,ale připisuji to k přepálenému začátku.Míjím Bobka v roli fotografa a konečně přichází první letecká část časovky.Nevěřím,že jsme tady s Léňou letěli přes 60.Mám na computeru 54 a jedu opravdu krev.Zjišťuji,že zvuk ze zadní stavby je synchronní s otáčením kola.Možná nějaký kamínek v plášti,defekt mi mě opravdu naštval.První levá zatáčka a v táhlém stoupání to rvu ve stoje,ale 26 je maximum a další sjezdová část, tak snad tady.Nohy už kyselý,ale i přesto to zkouším.Je to boj a každý rychlostní kilometr,ale i tady se mi nedaří to rozjet na nějakou přijatelnou rychlost.Další levá zatáčka a táhlé stoupání proti větru mi opravdu na psychice nepřidává.Rychlost osciluje horko těžko okolo 23 a kdopak se to kolem mě prohnal.Ano,náš Kapřík a to startoval tři minuty po mě.To není možný a v duchu se tituluji dost peprnými výrazy.Trať se narovná a trochu se to daří rozjet.Kapřík už mi zmizel ze zorného pole a je tu pravá zatáčka,v které musím zpomalit,abych se nesrazil s borcem letícím v protisměru.Zkouším naposledy roztočit totálně zakyselený nohy a poslední hup vyjíždím jen silou vůle.Po průjezdu cílem chci zastavit,abych si na computeru zobrazil průměrnou rychlost a čím jedu pomaleji zvuk se stává zřetelnější a přechází v pískot.Je mi divné,že vlastně zastavuji aniž bych musel brzdit.No to snad né.Koukám na zadní brzdu,která levým špalkem leží přilepená na ráfku.Chvíli přemýšlím kde se stala chyba a jednoznačně mi s toho vychází špatně dotažený rychloupínák,respektive utažený byl,ale asi málo.Při rozjíždění s Léňou jsem nevyvíjel asi dost sil,abych s kolem hnul.Dle mého za to může ostrý start,kde jsem se opravdu do toho opřel s plných sil a bylo vymalováno.No,alespoň mám záminku a půjčím si toto kolo jěště do Haloun,než se rozhodnu o případném odkoupení.

P.S.Sedělo se na něm ovšem moc hezky .-)