Jednou to muselo přijít a vyšlo to symbolicky na náš POS. Můj poslední závod v mladících, kde jsem byl nejstarší, od příštího roku najednou budu nejmladší v druhém balíku :-).
První lajnu obsadili domácí a hned po startu vystřelí Bobek vstříc kostkám a prvnímu okruhu. Snažím se ho hákovat, ale jde to hodně ztěžka, cítím za sebou Myšáka a Léňu, a fotograf Scalpy nezklamal, stojí zase tradičně u hřbitova, abychom se pak mohli kochat. 4 orange na špici, no není to krása? Před sjezdem nás ale již pohlcuje balík, zkouším se srovnat, magnet před Hostouní jsem tam a teď sjezd a technický průjezd vesnicí. Přede mnou asi 15 lidí, na výjezdu z vesnice ostrý protivítr a už mi naskakuje díra. No do háje, přeci neskončím takhle brzy!
Léňa ještě chvíli plápolá na ocase toho rozdováděného draka, aby si také vystoupil, to mi sráží morál na nějaké sjíždění, na které stejně nemám. No jo, jak to pěkně začalo, tak to pěkně skončilo :-(, ale co, vepředu zase tolik lidí není a moji soupeři tam nejsou, uvidíme, co se přiřítí zezadu. A je tu Bobek s Myšákem, Mirek, Venca Cafourek, David Marek a další, a tak se zvesela s Léňou zapojujeme do tempa. No já moc ne, představa dalších větrných okruhů, mi spíše velí k opatrnosti, pošetři síly na závěr, čelo stejně nesjedeme, teď jde o body do UAC, hlavně o žlutá čísla, ty musí zůstat za námi. Moc se nejede, i když Léňa s Bobkem se snaží rozhýbat špice, je to takové neurovnané. Na kostkách vždy někdo nastoupí, ale spíše jen aby se pak v klidu nahoře vysmrkal a zase se nechal pohltit, v tom větru a zimě se prostě nikomu nechce. Před Hostouní v magnetu se snažím být vepředu, když tu najednou slyším, jak se někdo poroučel k zemi, ještě koutkem oka zahlédnu Mirka. No slušný!
Vyptávám se na podrobnosti, bylo to v malé rychlosti, snad bude vše ok a navíc u něj zůstal obětavec Léňa, to si nás hned, počítám, docvaknou. A zase se nejede, a tak není divu, že už na kostkách nás mají, a dokonce s sebou přivezli grupu, včetně Mišutky. Tak je hned veseleji, je nás kolem 12 kusů, ale spíše se znovu parkuje, než aby se jelo. Naděje na něčí sjetí je minimální, stejně rozhodne závěrečný spurt, navíc ten vítr moc sil nepřidává. S Léňou ještě vymýšlíme taktiku do závěrečných metrů, seznamujeme s tím i Myšáka a Mišutku, zkusíme před Hřebčí v jednom hupu nastoupit a uvidí se, ono se řítit do toho technického spurtu v tolika lidech, by bylo hodně zajímavé.
Probudil se David Marek, celou dobu umíral na chvostu grupy, ale blízkost cíle v něm probouzí nečekané chutě :-). Jdeme do toho, rádoby nastupuji, ale je to hodně marné, většina skupiny se zvedla a jede za mnou, ještě se párkrát protočit a najíždíme na kostky, do háje, odbočku k hospodě nám trochu komplikuje osamocený závodník, co jede ještě do posledního kola, musím na brzdy, to není dobré :-(. Venca Cafourek ještě s jedním mizí, přede mnou Léňa a David, cíl se proklatě rychle blíží, Léňa mi to, zdá se, symbolicky nechává, ale na obživlého Davida již nemám. No nic, hlavně, že jsme pohlídali žlutá čísla :-), jen Venca byl hodnocený do UAC, jinak jsme snad nějakým bodíkem přispěli. Ani necítím nějaké zvláštní emoce, poslední závod sezóny a poslední v I.balíku je zdárně za mnou, tak sbohem a šáteček <:-(