Na přání Léni píši: pěkná úvodní projížďka na start při které mi hošan hlásí, že strávil předešlý den 6h na kole (proti mé utrápené 1,5h). Z toho usuzuji že to bude maso a dodávám, že mi stačí, když nedopadnu jako borci ne Tour (později se dozvíte, že nechybělo mnoho).
Malá nervozita v úvodu - co s sebou, při čemž mi Kapr hlásí cituji: vem banán a až tělo přepne na tuky (pokud někdy přepne), okamžitě ho sněz! Hezty to kluk řek opravdu >:-)
Zařazení na start vedle svalovce Gejzy, kterému bicepsy, tricepsy a kvadricepsy doslova vytékají z těla bim bam bim 11 a jede se. Úvodní pálení svalů, žáhy, vnitřností je nepříjemné, ale zachvíli to otupíme. Kostky, horizont a jsem na konci balíku. Sakra chce to víc dopředu. Pomalu se tam prodírám ale nikde nevidím žádnou šlapku, sakra jsem tu snad sám?! Kde je Čahoun, Svalovec,... ??? No jo, vžyť mi Léňa říkal že pojede na kochačku a Svalovec asi nestačil okysličit svůj materiál 8-\\ blesknemi hlavou... Jsem tu za Šlapky sám, nesmím je zklamat, musím TVOŘIT ZÁVOD, jdu dopředu. Kolem mě ta nejlepší smetánka a pakáž z kooperativy s jejich nesnesitelnou srandou, ale s ukázkovou týmovou prací a nástupy (nádhera něco takového zažít). Jedeme 45, někdy 50, někdy 55 a taky přes 60. Na špici se ale netlačím, párkrát sjíždím nechtěně nástup, propadám se na 20-30pozici a stále nikde žádná šlapka. Tak se vracím do popředí a táhnu svoji kozu vdál. Blíží se první VPéčko, 200m, 100m tancuju jak Pistolero, na malou nezbyl čas a jedem opět 50. Kousek před Dobrovicemi se na mě směje AVG 44km/h, Tak jdu dopředu, abych měl víc času na kopec, ale borci co jeli na sprinterskou to na můj vkus rozjeli nějak moc rychle a tak se začínám propadat. A hele Léňochod, co ten tady? Aspoň někdo od nás-škoda, že se neumíme držet víc při sobě. Balík na kostkách poodjíždí, na horizontu má tak 50m, za mnou Jonáš Tichý (toho bych tak vzadu nečekal) a nějaký borec. To prý sjedem hlásí a tak jedem krev, nesjeli jsme (po závodě Léňa říkal, že jeli taky krev - tak aspoň že je záhada vyluštěna).
Po odpbočce ve sjezdu ve vesni v esíčku nám v 50km/h začne přecházet kočka. Jedu druhý, kočka kouká, borec předemnou kouká, já hledám kam to narvem. Naštěstí se borec vpředu vyhnul předním kolem a zadním kočce uříz hlavu a ustál to a já při tom stačil vybočit, tak můžem v klidu s úsměvem pokračovat. Dálepotkáváme borce s krvavým loktem, tak si s úsměvem říkáme, že jsme o nic nepřišly.
Pomalu sjíždíme odpadlíka na Spešlu který dobře tahá (ztrácíme výhled na skupinku před námi) a už jsme ve čtyřech, tak se dá trochu víc orazit. Voda do mě neteče, ale přemáhám se, abych se neutavil. Šetřím trochu víc než ostatní, jelikož nechci přepálit a prostě mi to tak nejede (asi kríze, ale neprožívám jí tak), jede se opravdu rozumně a ukázkově. Průměr se zasekl na 40km/h. Hezké. Při pohledu na ostatní (čahouny) vzopmenu na Tour, cítím se jak Malý Princ, ale nikomu to neříkám.
Cestou ze Mcel posbíráme pár pipiků kteří nechtěj tahat, ale o spurt se samozřejmě jistě poperou o čemž jsem se přesvědčil, tak je s klidem nechávám odjet a v duchu a klidu si na čáře zvedám ruce nad hlavu. Ještě se pěkně pochválím za kvalitní přípravu a nohám děkuji za krásné tvoření závodu bez křečí (kvalitní příprava a šňupání Anticramps dle návodu 2dny předem zřejmě zabralo).
Osamocen čekám na dojezd druhého balíku, přičemž se nestačím divit když na konci spatřím Léňu. Divné... cestou domů mi to chlapec vysvětlil. Škoda, ale příště to jistě vyjde, ty si to zasloužíš!
Poděkování patří organizátorům, holkám z Jičínské cykloligy!

Cesta domů bez Kapra a Alfa, na čele s Čertem nádhera. Z Benátek s Léňou a jeho slinami a kamarádem hurá do cukrárny! Z Lysé mě Léňa s kamarádem svezou mašinkou, co víc si přát...
Díky borci!!!