Suchdolská stojka a vítr, to je pro mě již každoročně strašák závodu DABA v Prosenici. Letos navíc jsem docela vystřílený po B8, kde jsem sice jel povětšinu hák Léňovi, ale i ten docela bolel.
Hned po startu se tlačím dopředu, aspoň jeden okruh bych chtěl vydržet s eliťákama a uviset nabušeného Kajmana, jeho kilometry a tréninková morálka letos vzbuzují respekt :-). Síly v nohách není a tak spoléhám na kadenci a shazuji na malou v nejnižším bodě trasy, není prostě čas na hrdinství :-). A hele točím a točím a už jsme nahoře, mezi domy to začíná bolet, pěkně jsem se prosel, ale ocásek balíku mě zachycuje a já se držím zuby nehty. Uff, jsem tu, teď se zase posunout do středu balíku a chvíli regenerovat. Ale je tu další kritické místo na odbočce do Prosenické Lhoty fouká pěkný bočák a kdo jede vpravo, tak si pěkně dává... Nohy překvapivě jedou a já si zase po dlouhé době užívám s čelem, chvílemi je dokonce i kyslík a čas na to prohlížet si ty nadupaný kola a na nich vytuněný jezdce. Párkrát se dostanu i na špic, což zvyšuje už tak endorfinový zážitek, párkrát se ale taky gumuji na ocase, když mi to začíná ujíždět. Robert Míl si shodí ve stojce na Suchdol řetěz, že by pro něj konečná? Ale kdepak, ještě na vrcholu je tu zpět a mohutnými přískoky se dere na špic, bléééé. Kecám s Colemanem, co tady furt děláme, že by již měli odjet, ať máme klídek a ani netuším, jak krutě na moje slova dojde. V bočáku před Prosenicí ve 4 okruhu vidím Kajmana na větru, zase se jede wattová špička a i v závětří sotva melu nohama, a nějak tuším, že toto už Kajman neuhákuje, tady prostě stačí centimetry. David Klíma si ještě sundává návleky, já poslintanej v háku za stále otáčejícím se Rozvoďákem, který má starost o týmového kolegu, ale v Prosenici už je David zpět, to taky moc nechápu … no nic, Kajman tu není, Léňa si lítá letos někde úplně jinde a tak když si v Suchdole vystupuje Coleman, nějak nemám nic proti tomu, ono zase na špici řádí duo Vokolků a v této stojce je to docela bolestivé …takže stopka dnešního závodění, vydrželi jsme 1:06h.
Hmm trochu blbé je, že jsme vypadli jen my dva :-(, že by Břežanská Osma II? Balík je v trapu a za námi bude určitě 10-15 minutový zásek na nějakou grupu, Coleman to taky moc dobře ví a při představě dalších 4 okruhů jedeme jako na výlet. Až když nám zvoní do posledního okruhu, najednou Coleman nastupuje, no to je mazec, to jsem si myslel, jak to pěkně dokroužíme a on panáček ještě snad chce závodit :-). Uff zase do plných, vůbec se mi nechce, ale před Kliměticemi už mu dýchám na záda a před Prosenicí si nás docvakává dvojice, která to taky vůbec nešetří. No hezký, znova šrot, který v magnetu do Prosenice nestráví Coleman a já se řítím s těma dvěma do cíle. Ale stojka do Suchdola už je pro mě jen propagační, dvojka si to rozdává spolu a já si jen hlídám, aby mě nedocvakl Coleman, který se nějak zmátořil a ještě zezadu kouše. A hele jen co se vydýcháme, je tu Kubajz, Mirek Zbuzek, Radim Skála a další. No tak to bylo o fous :-)