Beskyd to je pro mě nejkrásnější závod v Československu a po vcelku podařených posledních víkendech, kdy jsem se zůčastnil výletu na Praděd a závodu ve švýcarských Alpách se do míst, kde jsem jel svůj první maraton velmi těším.
V pátek chci jet brzo ráno, protože je pátek třínáctého a při mé životní klice se na D1 určitě něco odpoledne semele, až pražáci vyjedou na chatičky. Jenže ve čtvrtek příjíždím na kole z práce až po půlnoci, tak nabírám Lemonda až v deset dopoledne. Cesta proběhla v klidu, jen GPS Zvíře mě zavedlo na první kruhák do Polska, který se nachází v Ostravě:DD
V Ráztoce jsme v půl třetí. Jsme tu první, dáváme oběd a jako první se už v 15:45 prezentuji. Loni jsem tu zajel dobře s číslem deset a rád bych ho dostal i letos. Nejdříve, že to nejde, že jsou vyhrazeny pro deset nejlepších z loňského roku, nakonec ho přeci jen od sličných slečen dostávám.
Kolem páté se to začíná srocovat u internatu a po ubytování tradiční tisková konference v putyce Mrtvola.
Sobota ráno, po otevření dveří na chodbu se dozvídám, že ,,jsme všeci cokoti\" je fajn to takhle po ránu vědět a upřímně během následujích hodin jsem se v tom několikrát utvrdil:DD
Start nově až od 9:30, no samozřejmě, že se čekalo na vlak, takže opět o pět minut déle na startu:DD
Po startu opět neskutečné kule, které brzdí úzký můstek po kilometru. Hrozně se to cuká a chytáme díru. Před Palkovicemi po bláznivém sjezdu v pelotonu. Zde nervy na vyfrézované silnici se značkamy uprostřed silnice. Jednu takovou srážím jak kuželku. Za Palkovicemi peloton definitivně fuč. Dost fouká a v Hukvaldech chýtám díru. Další stíhačkou jsem se dotáhl a tak Štramberk už opět ve skupině i s Olinem. Až do Ráztoky v pohodě, zde kontroluji průměr svíti na mě něco kolem 34 km/h. No loni byl zde 37 km/h. Jenže kdeže loňská forma je, to jsem letěl první dva kilometry na Pustevny skoro furt na velkou. Teď už ji mám v Ráztoce a nohy nejedou. Rakeťák Olin definitivně ujíždí, asi po dvou kilometrech mizí i HonzaB a propadám se a propadám. Je mi hrozné vedro. Nějak jsem to dotočil nahoru a rychle přemýšlím, jestli pokračovat, nakonec si vynadám do cokotů, beru jonťák, polil si hlavu dvěma kelímky s vodou a sám letím sjezd do Prostřední Bečvy. Tam mě dojíždí grupa asi šesti s jednou ženskou. Ta mi připomněla, že jsem někde ztratil svoji souputnici Sýkorku:DD. Na Soláň to trháme a na bufetu dojíždíme grupu i s HonzouB. Sjezd ze Soláně na hraně rizika, nějak jsem zapomněl na Dreamerovu zakrutu a vzpomněl jsem si ve chvíli, kdy jsem jen těsně nehobloval v protisměru svodidlo.Uff naštěstí nic v protisměru nejelo. Ve Velkých Karlovicích jsme se sjeli a vícemeně se zde utvořil základ grupy, která to dotočila až do cíle. Stoupání na Kasarny byla těžká bolest, ale nahoře furt pohromadě. Na začátku sjezdu zprava tlaková vlna a Sýkorka zde. V žertu ji viním, že to vzala nějakou zkratkou. No a začíná tradiční show. Sýkorka exceletní ve sjezdu a ostatní jak banda uchýlu za ní:DD. Bumbálka v pohodě, jen zde ztrácíme s křečemy bojujícího HonzuB. Po Bumbálce parádní kolotoč asi pěti jedinců a tak dovážíme grupu až na poslední bufet. Kolem Šance na štěrku, kamení a kůře pořád na plný plyn. Dvakrát mi po sjezdu v levotočivé zatáčce na štěrku uletělo zadní kolo, tak jsem se už těšil na Smrtchek. Jede nás asi 15 kusů roztaženi po celé šíři vozovky. Za náma auto, má smůlu, tady nikdo neuhne. Před vrcholem Žiža, to je borec on tu na nás stále čeká, přestože voda je ve vzduchu cítit. Na vrcholu asi třetí, sjezd hezký ale jen jsem to volně sjel a dole počkal na ostatní. Trochu se to potrhalo už nás je asi šest. Stále slušným tempem přeletíme nepříjemné poslední brdky a konečně vidím lávku. Zde je to stejné jak loni nespurtuji a pouštím Sýkorku, jen je problém, že přesně na cílovou čáru najel nějaký expert s dodávkou, tak ho objíždíme každý z jedné strany:DD. Bavím se s jedních chlápkem, ročník 1955, děkuje, že jsem ho s ostatníma dotáhl do cíle a on mohl konečně výhrát svoji kategoriji.
Začíná lejt, tak jedu na internát do sprchy a rychle autem zpět. Přicházím akorát včas, přijíždí vítězka Ivča s Pedrem.
Večerní tiskovka opět super, jen kdyby mě tak nebolela prdel:DD
Bylo to v Beskydech prostě opět nádherné a díky Ivče a dvorním domestikum a vítězné.