Tohle byl majstrštyk, prostě něco pro opravdové fajnšmekry a příznivce sebetrýznění :-))) D!ablo připravil nádhernou, přímo brutální trasu kde nechybělo nic. Sice občas chyběl asfalt 8-/ , ale co bychom pro zmrtvení se neudělali, že jo :-D Mohl jsem litovat, že nejsem na Rampušákovi, ale 1800výškových metrů na \"bájné\" Zdejcině to vynahradilo. Účast komorní, ale o to více si každý užil toho krásného koncertu klasické cyklistiky v podobě ševelení větru, vzdechů soupeřů při jízdě na kašpara nebo občasných nadávek, to když vysoké ráfky zvonily až moc >:-) Opojný pocit když se zvedne Nežerka, ten kluk je fakt liga. Naštěstí zbytek startovního pole reálně usoudil, že druhá liga taky liga a nechal Néžu dvě a půl hoďky kroužit 8-\\ až si dokroužil pro vítězství ... My si tak stoupáme z Berouna, první zahřátí stehen, Malina propagačně ujíždí, páč neví co s energií. Bohužel jeho soustava přesmykače a klik neudržela řetěz na tom správném místě (malé placce :-))) ) a tím skončil Malinův únik. Hoch se tedy svezl s námi část okruhu, aby si na Zdejcině zase \"vodjel\". Postavička v oranžovém nebyla daleko, ale v mé hlavě bylo prostě do cíle daleko a tudíž jsem první rundu protl sice jako třetí, ale \"pouze\" v grupě s Bonzem, Přémou Kuchařem a spol. Nečekal bych, že si v osmi lidech užijeme zbylé okruhy. Každý se tak bál odpadnout, až se radši poblil, ale zůstal viset :-D Mohl jsem si občas propagačně odjet, mohl jsem si dovolit bejt ve sjezdu totální lůzr, mohl jsem se kochat v kopci pohledem na natažené držky soupeřů, mohl jsem projíždět šotolinovou strádu čtyřicítkou, skákat retardéry, popíjet moučkový cukr z bidonů - no prostě krásné to bylo :-))) Poslední runda, jde o bronz v UACu! I tu předposlední Zdejcinu uviseli silou vůle všichni, můj bolestivý pokus na velkou nad Nižborem taky, ani úprk pod Zdejcinu co předvedl Somr nestačil ... Osm poblitých tak najelo do velkého finále >:-) Najíždím to rozumně, příchozího za chvíli dotáhnu, jenže Milan Miller má nějak pošetříno a nastupuje fest. Chvíli trvá, než na 39/21 přitvrdím muziku, jenže už je pozdě. Výškové metry nejsou zadarmo, stehna pálí, poslední zatáčka, nahodit velkou, ale i 30km/h je v závěru málo a jsem o 6 vteřin čtvrtý. Možná škoda, ale bronz v Áčku hřeje i tak :-) V cíli už odpočatý Néža a hrdina Malina. Tím největším hrdinou je ale Léňa. Dojede, hodí kolo na zem a lehne si do škarpy :-D Co říci na závěr? Nádherné, prostě něco pro opravdové tvrďáky!