Po vlastní ose vyjíždím ráno v 7:45 z domova směr Pečky na dráze. Mám to 34 km a z toho 32km po trase závodu tak velmi lehkým tempem jsem 5 min po 9 na místě. Zapíši se za 90 kč, za což mě bude čekat řízek v cíli v blízké hospůdce . Hned za mnou přijíždí Bonzo a Hulis a po chvilce Stáňulka a probíráme jak se tady jelo v minulých letech. Hulis původně ani nechce jet a že se teda rozhodne během jízdy jakou délku pojede. Ještě předstartovní foto a v 9:30 se rozjíždíme vstříc 100 kilometrům. Ze začátku se jede poklidně, po2 km přichází železniční přejezd, který na radu Bonza skáču a pak už za ním jen upaluji. Jede docela rychle, mě to nevadí, protože jsem se slušně rozjel, ale pro mnoho jiných to bude zaručeně první křest. Až do Kouřimi pod první kopec se prakticky nic neděje, občas se někdo vyvětrá před balíkem aby byl posléze zase pohlcen. Na Bulánku lezeme s Bonzem na čelo a ukazuji zbytku pole co jsem se to naučil v Kolodějích, něco přes pul kopce to táhnu a pak jedeme s Bonzem bok po boku a tvoříme závod. Držet se nás dokázal pouze 16tletý agrokolíňák ostatní získávají několikasetmetrovou ztrátu. Do kopce se mi jelo velice dobře a jak říkal Bonzo, takhle jsem měl nasadit až v Nechybáku, ale já jsem jen chtěl ostatní trošku unavit když nás budou sjíždět a hlavně si prověřit kdo jak bude v následujících kopcích zlobit. Celkem si nás dojelo asi 10 lidí a tak poklidnou a volně se vlnící krajinou ujíždíme okolo Kostelce na Jevany a údolím až do Hradce kde odbočujeme do pověstnozlověstného kopce, kde se nás zase drží ten mladík a navíc ještě jeden borec kern a opět zbytku ujíždíme, navíc nahoře agrokolíňák ztrácí tachometr a zastavuje aby ho našel, smůla. My pelášíme, tady to už vypadá nadějně na to že by nás nemuseli sjet, dolů do Chocerad to pořádně pouštím a na radu jednoho Kolodějáka v těch zatáčkách dole nebrzdi to tam beru hlava nehlava a vyplácí se to, do Vodsliv mám trošku náskok ale to Bonzo hravě dojíždí a teď už budou kopce jen pod jeho taktovkou, trosku mi začínají těžknout nohy a když se to trošku poklopí držím se Bonza už jen ztěží, tady jsem začal litovat toho že jsem si v týdnu nekoupil nějaké karbošneky, ty by mě z toho tady zaručeně dostali, na jonťák se pořádně jet nedá a sebou mám jen suk trošku a hroznového cukru. Když se kopec utáhne tak mi už Bonzo odjíždí, ale když to zjistí, tak zvolní nechává se ode mne dojet aby mě zase mohl táhnout jak lokomotiva. Tohle má ovšem za následek to že nás Kern, ještě před tím než kopec zase povolí, dojíždí. Po znovuutažení poslední části kopce už Bonzo veze batůžky dva. Na rovině jím suk a celkem se zapojuji do střídání a v Sázavě jsme cobydup. Brdek u klástěra všichni tři vyklátíme na velkou a blížíme se pod serpentiny tady mi oba trošku ujíždějí, ale poučen z K50, kdy to tady trhal Bobek, si je se sebezapřením docvaknu a držím se jich jako klíště jedna druhá třetí čtvrtá točka a jsme nahoře na Nechybě, hurá udržel jsem to, potom až do Horních Krut nestřídám a vydejchávám to. Do Horních Krut vede poslední kopeček, utáhne se, povolí a zase utáhne na posledních 50 metrech celkem fest. Tady už si je ale nenechávám ani odskočit. Tady odtud nás čeká 28 km po větru až do Peček, celkem pravidelně se střídáme a bez problémů překročujeme i 50 km/h. přejíždíme jednu státovku Kouřim druhou státovku a v Tatcích doprava. Před Pečkami přichází zase ten přejezd který hravě přeskočím a při odbočování na hlavní nastupuju, trhnu se 50m a jedu co to dá, ale pozvolna mě dojíždějí a hned nastupuje Kern ale to mažeme bez větších problémů. Při vjezdu do obce jedu za Bonzem, před uzavírkou jdu na první flek já a snažím se kostky a právě probíhající pouť projet první ale Bonzo se tam ještě někde prosmeknul a tak jedem jak berani a okřikujem lidi ať uhybaj, taky třetí Borec z úniku už ztrácí. Do cílové rovinky vjíždím tedy tak 2 metry za Bonzem, pak tam vzádu láduju nějakej malej převod, řídítka chytnu dole a se zatměním před očima cíl protínám tak s metrovým náskokem v čase 2:57:45. Hurááááá. Setrvačností dojíždím až na fotbalové hřiště. Už se těším na pivko, protože jsem jel posledních 15 km už bez pití. U hospůdky na nás čeká Hulis, který jel variantu 68km a všem frnknul, gratuluji!! Strašně se mi tady líbí ta atmosféra, pojídáme řízek, pijeme pivko na zahrádce a klábosíme s ostatními závodníky o zážitcích, čekáme na Sátáňu až dojede 100km trať abychom ji poblahopřáli že to skvěle zvládla. Děkuji pořadatelů že takovéhle akce dělají a za rok se tam zaručeně zase u