Nechytnout křeče, vzpomínka na minulý rok, jak jsem ještě cítil sval na startu Mamuta je příliš živá, ale Prčice přirostly k srdci, parádní, náročný a spravedlivý okruh, letos okořeněn cílem až v půlce sjezdovky, není třeba váhat. Skvěle se to sešlo v kategorii B (40-50let), BMC v plné sestavě až na Jirku Sekeru, Vokolci a další střelci, no bude to boj. První Sušetičák na rozdýchání, nahoře vzpomínka na Kapra a trochu poškádlit nervové buňky ostatních, takže zrychlení a soukromá vrcholová prémie je orange s dálkovým věnováním pro našeho maroda. Skvělý pocit, konečně cítím, že zimní příprava nebyla marná, v kopci jet vedle těch mistrů svého řemesla a mít nohy a dech na každé zrychlení. Hodně piji, jedu v nejtenčí variantě oblečení a stejně jsem orosen, není nad to si rozepnout dres a nechat se ofukovat :-) Ztratili jsme již pár jedinců a valíme rozbitým sjezdem přes Dražku. Profil teď již spíše z kopce nebo malé vlnky, které se letí na velkou a znovu vzhůru na Sušetice. Přijatelné tempo bez větších nástupů, nahoře ale odskakuje Martin Šlégl (BMC) a dolítne si ho Honza Valeš (Cyklo team Killi). Asi by šlo to taky zkusit za nimi, ale nějak mám trochu v hlavě mamutí brzdu, abych to dnes objel se ctí. BMC přestalo jet a tím pádem tempo upadá a uprchlíci získávají větší a větší náskok, ztratili jsme je z dohledu a zdá se, že je rozhodnuto :-) Ve třetím Sušetičáku, který moje prázdná hlava vyhodnotila, že je již poslední a jedeme do cíle, se zvedne aktivní Klímič, za něj se poskládá Petr Dix s Vitasem áááá a to bych to mohl zkusit. Jsem tam a naše čtyřka se začíná vzdalovat zbytku skupiny. Krásný asfalt a mírný sjezd je přímo předurčen ke kolotoči, kaše, sliny ze mě lítají na všechny strany, další nezapomenutelné chvíle, točit se s nimi! Rozmydlený sjezd, nesmím to pustit, díra nedíra jedeme šrot, to bychom měli udržet. Ostrá pravá na písečku a do háje! Asi 3 borci si nás v tom sjezdu dolítli, tak to je pěkný :-(. Tak zase svěsit nohy a kochat se jarní přírodou :-) A Joník je tu po chvíli taky, no hezký! No nic dopiju bidony, vyprázdním zadní kapsy, cíl je na dosah. Ale šeredně jsem se zmýlil! V Prčicích se málem pohádám, jelikož jsem přesvědčen, že již pěkně doleva, do cíle, ale všichni to točí doprava, znovu vzhůru na Sušetice. Ty wogo, to jsem ale blb, juknu poprvé od startu na tachometr a opravdu, mám tam jen 75 km. Nahlas si začínám nadávát, dalšch 27km bez pití nedám :-(. A tady se Vitas projevuje jako správný závoďák, dává mi svůj plný bidon, díky kámo! Nohy mám na odpis, ta nečekaná změna situace, když ještě před chvíli jely do cíle a teď jsem na ně naložil další okruh :-). Ale naštěstí se znovu nejede úplný šrot, i když Klímič stále zlobí ... Pak nám nějak nepochopitelně odskočí Svoboda s Míkou, nikdo se nemá k tomu to sjet, no já jsme taky již nějaký přepnutý do režimu Standby. Sypu do sebe magnesium, Vitasův bidon vyprázdněn a cílová stojka je tu. Nebudu bláznit, křečci musí zůstat spát, točím možná až moc lehký převod a to na některé s 23 zuby nestačí a ujíždí mi. No pěkný závěr, pěkná příprava Grapy. Cííííl, kousek za Vitasem s Joníkem a Klímičem za zády, krásné počasí, bez křečí, safra to zase byl den!