Ráno počasí jako vymalovaný.Hned mám lepší náladu,kterou mi včera vzal výkon na časovce.Jediný co mi časovka dala jsou bolavý nohy,ale uklidňuji se,že to není tak hrozný a že to rozjedu.
V Bělči Orlík,Kolíkáč,Dremer,Honzis,HonzaB a čekám jestli dorazí i VSid.S ním počítám jako s parťákem.Máme v této kategorii tak nějak stejnou výkonnost a tak bych snad díky tomu nejel zase sám celý závod jako loni.VSid doráží a tak mi ke spokojenosti nic nechybí.
Start je rozdělen do kategorií,takže společný start s vlčáky se nekoná.Super.Jelikož na mě půl hoďky před startem přišlo sra…..,tak jako rozjetí mi musí stačit hledání vhodného místečka v okolní krajině.Stihnul jsem vše i vzít si dva bidony a něco proti křečím.Přeci jenom bude teplo a je to dnes dlouhý.Můj první delší závod,tak uvidím.
Je to tady.Start kategorie před námi bohužel odnáší HonzaB.Rupl mu řetěz.To je pech.
My startujeme tři minuty po nich a já se stavím do první lajny.Zacvaknu v pohodě a húú už valíme proti větru do táhlého stoupání na Bratronice.Po každé mi to ujelo vždy v Bratronicích po pravé ostré,protože jsem byl vždy až ke konci balíku a protože chci tomu předejít ,tak lezu na špici a celý balík táhnu.Na horizontu fouká proti ještě víc,ale i přes to se snažím zrychlit,aby mě balík nepřelít a daří se a já konečně sjíždím do Bratronic z prvního fleku.Ostrá pravá v Bratronicích je tady.Berou mě asi tři,ale nejsem takový kaskadér a projíždím ji opatrněji.Hned do stoje a chytám jejich nástup.Sigma ukazuje 640 Watů.Je to sice v jejím podání jen metematický přepočet a hodně zkreslující,ale i tak mě tento údaj těší i jako to,že jsem schopen jim jet v háku.Nikdo mě nepředjíždí.To je pro mě nový zážitek.Tady jsem se vždy cedil a byl prošitej.Teď jedu v pohodě za nimi až na horizont a nikam se necedím.Najednou z leva Kolíkáč a za ním se vyváží Vsid.Na nic nečekám a chytám se jim do háku.To by byla fotka týdne.Oranžové trio na čele balíku v úniku.Ukázkově odstřídáme a hurá se na chvilku zašít do balíku.Stále se ale snažím zůstat v předních pozicích a párkrát se objevím i na špici.Sjezd do Nižboru je pro mě horor.Najít ideální stopu není kvůli střelcům vůbec možné.Párkrát o mě v 60km/h škrtli a na to zkrátka nemám a nechávám čelo jet a jen doufám,že si je v Nižboru docvaknu.Dole mám čelo sto metrů před sebou.Pěkně do stoje a točit pilu.Na sigmu nekoukám,jen hypnotizuji konec balíku.Vcelku mi to jede a tak čelo v pohodě dojíždím.Do první části kopce se jede konstantní tempo okolo těch 19-22km/h.Sigma ukazuje něco mezi 340-400W podle toho jak je třeba přišlápnout při vybírání stopy a to vím z tréninků,že jsem schopen ustát.Ve zlomu chvíli vytočit nohy a je tu druhá část.I zde se jede zhruba to samé a tak bez větších obtíží to z čelem vyjíždím.Je mi jasné,že ti borci okolo jedou tak napůl plynu,ale i tak je to super pocit ,jet při závodě třeba vedle Vitase do kopce.Pro mě něco z říše snů.V pohodě s nimi dojedu až do Bělče a je tu druhá runda.
I tady volím tu samou strategii a lezu na čelo.Proběhlo to jak přes kopírák.Ostrou pravou v Bratronicích dávám opět z čelních pozic.Na horizontu,ale pro mě pohoda končí.Nástup a jde to pře ze mě.Gumuju se za borcem před sebou.Bočák jako prase a není se schovat a hodně mě to bolí,ale jsem tam.Na špici už nelezu,protože to začíná být víc nervozní než v prvním kole a podle toho vypadal i druhý sjezd do Nižboru.Všichni chtějí být vepředu,ale fyzicky to nejde a tak radši při vidině zasádrovaného Kapra nechávám ty blázny jet.Vidím,že se pěkně ve sjezdu cedí i Kolíkáč a tak dole jsem mu za zadním kolem.Dole zase pěkně do stoje a docvaknout čelo.Opět se to daří.V první části kopce se jede stejné tempo jako kolo před tím.Čekal jsem nějaké nástupy,ale zaplať pánbůh nepřišly.Tohle mi vyhovuje a jede se mi dobře.První část je za mnou a tak ještě ustát tu druhou část.Najíždí se do něj normálně.Žádné ostřejší tempo,žádný nástup,super, takhle to s nimi dám.Poslední zatáčka před horizontem a nějaký borec v bílo modrým dresu mi hází vlnu.Najede přímo do mě a nebere si přitom vůbec žádné servítky a ještě nadává,jako že za to můžu já.Musím hodně na brzdy abych neskončil ve škarpě.Hned mám dva metry díru.No nic,jdu do stoje a pomalinku si díru sjíždím a kde se vzala úplně nečekaně křečová víla.Byl jsem překvapen,protože jsem do té chvíle neměl jediný náznak nebo potíže.V duchu zamávám čelu na rozloučenou a pár desítek metrů vytáčím nohy.Chytám se dvou odpadlých korálků.V noze pořád cuká a tak se jenom vezu v háku.Nabíráme čtvrtého a při výjezdu na křižovatku před Bělčí vidíme čelo tak 300 metrů před námi.To mrzí ještě víc.Nejedou zase o tolik rychleji.Mohl jsem tam být taky.Ta představa jet zbývající tři kola ve čtyřech je pro moji zkřečovanou nohu úděsná a při průjezdu Belčí to mám chuť zabalit.Nevím co mě přesvědčilo jet dál,asi srdíčko.
Třetí kolo se jelo hodně volně a to pomohlo nohám.V kopci z Nižboru po křečích ani památky a tak si užívám až do Bělče,kde nás bere zavádějící vůz kategorie 50.Jsem spokojen,že Kakač a spol startující tři minuty po nás,nás dojeli až teď.Chvíli jim to trvá a berou nás až do brdku v Bratronicích.Není jich moc,tak 5-6 lidí a Orlík mezi nimi není.Chvíli na to reagujeme zvýšením tempa,ale po chvilce nám ujíždí.
V následujícím hupu jsou před námi tak 100 metrů a jeden z naší skupiny za to bere ve snaze je sjet.Hodně to bolí a začíná se ozývat křeč,ale vlaji za ním statečně.Opravdu je stahujeme a to mi trochu vlévá palivo do nohou a když borec odstřídá ještě malinko přidám plyn a netrvá dlouho a máme je.Cestou dolů do Nižboru se jede rozumně a nabíráme i nějaké korálky z kategorie co startovala před námi.Padesátníci jedou do cíle a tak do kopce jedou hodně zostra a po chvilce když jsem jejich tempo akceptoval mi přišla připomenou víla,že stále ještě čeká až jí vyzvu k tanci.S díky odmítám a nechávám je tedy jet.Přeci mě čeká ještě jedno kolo,tak chci hlavně dojet.Poslední kolo se jede snad nejpomaleji ze všech a do kopce z Nižboru se plazíme 13-14.No nic,alespoň budou síly na závěrečný sprint.Před Bělčí si hlídám jezdce ze svoji kategorie a čekám kdy nastoupí abych se vyvezl.Bohužel v tom inkriminovaným momentu se nám tam začali plést ti co jeli ještě jedno kolo a bylo vymalováno.V duchu si zanadávám a začnu se mezi nimi proplétat,ale to už mám tak čtyři metry díru.Chvíli to zkouším,ale díra se nezmenšuje a tak do cíle už dojíždím volně.
Ale i přes to všechno mám dobrý pocit,že alespoň ty dvě kola jsem nebyl tak marnej jako vždy.
Až v cíli se od Kolíka dozvídám,že VSid zase defektil.Někdo holt křeč,někdo defekt.V duchu si zaklepu na dřevo,že co se týká toho defektu se mi smůla vyhýbá.Možná díky doporučeným plášťům Continental Grand Prix 4000 S,co jak tak vždy koukám se pomalu,ale jistě stávají týmovými plášti.Jó najít tak ještě nějaký recept proti křečím.