Snilek snil ze diky chybejici konkurenci (ucast slabsi dokonce i proti minulemu roku) by mohla vyjit TOP10. Kdyz se ukazalo ze prave TOP10 mu pri zavode ujela (ale aspon s Jirusem!) a kdyz jsem v kopcich vypadal z nasi 9-clenne skupiny nejsilnejsi, tak jsem snil alespon o 11. miste. Nakonec jsem cilem projel posledni ze skupiny i to se nekdy stava! Takze co se to vlastne na letosnim Rampusakovi stalo a jake to bylo?

Patecni cesta pres ucpanou Prahu docela horo, prijizdime kolem 21:30, nastesti bydlim na pokoji se Strejdou v deluxe pokoji (vubec nevadi ze je o 100kc drazsi), Strejda mi objednava pivko + cinu v hospode, takze nakonec po 22h uz pripinam cislo na dres a pred 23h se jde spat. Spi se dobre, kolem 4h jdu na zachod a slysim ze pomerne dost prsi, hmm koukam na radar a opravdu dest prisel, pritom byt nemel. Rano vstavame a stale slysim pomerne husty dest. Pak vsak Strejda rika ze vlastne nam pod okny tece nejaky potok a je to tak, sice v noci trochu sprchlo, ale rozhodne neprsi a silnice jsou take uz polosuche. Je stale teplo, takze se jede v kratkym kratkym.

Na startu je opravdu relativne malo konkurence, Cer, Favorit Brno, z Lawi jen Zahradka, plus par mistnich borcu, pri trose stesti by to mohlo na TOP10 vyjit. Citim se docela dobre, rozhodne lepe nez na Sudetech. Po startu propagacni vylet Slapek na celo, kdyz vidim jak tam jede Kolikac s Jirusem a Olinem tak se vydam za nimi, nejake pekne foto asi bude. Sjezd do Hermanic za zavadecim vozidlem, protoze se opravuje most. Jedeme cely sjedz 20kmh coz je az zbytecne pomale, ale co se da delat,bezpecnost nadevse. Pak se konecne zacne zavodit, zatim je to vsak spise z kopce, kde je v lese ale vzdy mokro, takze se opet propadam, sice ne nijak dramaticky, ale mel bych byt vic vepredu.

Az pod Vyprachtice se nic moc nedeje balik spolu. Do kopce se uz trochu jede, ale porad zadne drama, jako v minulych letech kdy jsem byl rad ze jsem to tam uvisel. Jsou tu i Jirus a Kolikac, ktery je dost aktivni a jede defakto porad na spici. Ale ja se tam take obcas protacel, tech TOP10 favoritu zatim nic nehroti. Vyprachtice za nami, kratky sjezd, kde se trochu propadam ale pri prejezdu hlavni jsem tam opet pekne vepredu. Pak vim ze nasleduje rozbity technicky sjedz do Orlicek nebo kam, najizdim do sjezdu proto z nejake 10. pozice abych se moc nepropadal. Sjezd je opet mokry a v tehle ranne fazi zavodu jeste nemam mozek tak vypnuty. Jeste v polovine sjezdu jsem hned za Kolikacem, pred nami Jirus, rikam si pohoda. Pak sjedeme do Orlicek a nasleduje mirny klikaty sjezd vesnici. A tady se vepredu zacalo jet, balik se natahl a najednou mi tech prvnich cca 15 lidi odjizdi. Rikam si pohoda to se sjede, kam by se jelo? :-) Inu jede se do mirneho kopce ktery je zacatku taky technicky, asi 1-2 prudsi zatacky. Kdyz tam konecne najedu, vidim pred sebou kousek Kolikace a jeste par lidi, ale co je hlavni, celo baliku (tech cca 15 lidi) uz ma prede mnou naskok cca 50-100m. No nic jede se na velkou placku naplno, utvorime skupinku, dojedeme asi 3 lidi, je nas tak 10, ale ta 15ka pred nami se nepriblizuje ani nevzdaluje.

S Kolikacem a kamosem z Kanaru ktery tu take je si nadavame ze to prece neni mozne, drobne zavahani, stacilo nejspis byt o 3 pozice po sjezdu vepredu a byli bychom tam. Realita je takova ze nejsme. Ale nevzdavame to, hecujeme s Kolikacem ostatni ze je sjedeme. Jirus tam je, sice bychom meli svesit nohy kdyz tam mame zastupce, ale protoze je jasne ze o vitezstvi Jirus nepojede, tak bychom se take radi s celem jeste svezli, nekam pod Serlich. Skupinka zas ale moc nespolupracuje, nicmene celo obcas pred sebou vidime. Profil nam bohuzel nenahrava, je to takove clenite porad nahoru dolu, neni videt moc pred sebe. Po asi 15min jsme celu nejbliz, jsou o jednu serpentinu pred nami, jenze jakmile nas spatri ze se nebezpecne blizime tak zacnou nastupovat :-)

Prvni bufet v Mladkove projizdime i kdyz nekdo tam brzdi a neco bere a tim skupina opet zpomali. Pak i jednou spatne pulka skupiny odboci, tak se zase ceka. Za Mladkovem jeste naposledy vidime balik v miste kde je vetsi vyhled, vidime ze jich je taky tak 10-12, ale uz maji naskok tak 40 vt, to uz nedame, pokud pojedou. A zrejme jedou, my moc nespolupracujeme, na spice se chodi nahodile, proste takova klasika. Snazim se to s Kolikacem tahat aspon do kopce, treba cely ten prvni kopec pred Serlichem jsem odjel cely na cele s kamosem z Kanaru, chtel jsem aby se aspon trochu jelo a doufal jsem ze nekoho sjedeme, treba i Jiruse. Sjezd pred Serlichem je mokry a technicky, vim to znam to ale opet se propadame s Kolikacem. Na druhou stranu na cele to tam dva borci nedali a jeden akorat vylezal z krovi. Zbytek toho kratkeho sjedu jedem o to vic opatrneji a tak v najezdu na Serlich ztracime dobrych 100m na celo nasi skupiny, docela des bes 8-/ Samozrejme si to v kopci sjedeme ale zbytecne sily navic.

Na Serlichu nahore stavime jen na rychle doplneni vody, moc jsem doted nepil a zacinam to pocitovat. Jede se mi zatim porad docela dobre, ale oprad chybi takova ta vybusnost, ktera nebyla od Sudet, ani na SUACU minuly tyden. Z kopce jedu vzdy na konci skupinky, obcas hmatnu na brzdy tam kde ostatni ne a hned jsem o 10m pozadu. Posledni vetsi kopec na Komari Vrch dojedeme 2 lidi z dlouhe trasy, vetsinu kopce jedu opet na cele skupiny, aspon takova mala satisfakce, kdyz uz nejedu nekde o skupinu vepredu. PAk je jeste par brdku, do kopce jsem na cele, z kopce na konci, po rovinach stridam, ale obcas nechavam diry, zvlast kdyz to roztaci Kuda na svych karbonech, po rovine mu to opravdu jede moc pekne! S Kolikacem domlouvame taktiku na cil, rika abych mu rozjel spurt, no uvidime :)

Pak si vybavuji jeste pekny technicky sjedz do Mladkova, nastesti uz je na suchu a tak ho ve skupine zvladam i ja, ono to jde kdyz se chce a clovek nemusi riskovat ve stylu jedu do zatacky v protismeru i kdyz tam nevidim. A jsme ve Stitech, kazdy uz zacina taktizovat, jedu na spici skupiny 500m do cile, zkousi nastoupit K. Ackermann, ale hned vesi nohy, nastupuji ja, vsichni za mnou. 250m do cile stale jsem na cele, jenze pak jsem se nepochopitelne rozhodl shodit z velke na malou placku a retez se mi nejak kousnul a nez spadnul na malou placku a ja mohl slapat, cela skupina byla 30m prede mnou. Tak jsem svesil nohy a uz to jen tak dotocil, 19. misto v tak slabe konkurenci je pro me prumerny vysledek, ale je to jeden z tech vysledku, ktere neodpovidaji realnemu prubehu na trati, i tak to nekdy dopada, nema cenu vymlouvat se a je to jenom sport!

Rampusak 2013 byl nakonec narocnejsi nez jsem cekal, nastoupali jsme na 165km presne 3000m, pocasi bylo vselijake, rano mhlavo, pak i trochu sprchlo, pred cilem i jeden kratky slejvak ale pak i horko 25st. Skoda mokrych sjezdu, zavahani pri prujezdu Orlicek, gratulace Jirusovi k TOP10, Kolikacovi k bedne, ja si moc gratulovat nemam za co, letos je to u me se zavody hlavne o hlave, prijde mi ze podvedome stavim zavody na druhou kolej, do posledni chvile resim pocasi, v tydnu pred zavodem moc neodpocivam, protoze nez se cely tyden setrit me spis zajima jak se mi pojede na Revnicak v 35 stupnich nebo dam 6h na Sumave v kopcich po narocnem SUACU tyden pred Rampusakem. Po prijezdu do Prahy jsem se jel jeste na hodinku ted vecer projet na Modranskou cyklostezku, pri navratu vidim shluk lidi a lezet holku na bruslich s rozbitou hlavou uprostred cesty, vsechno je tedy relativni, clovek se musi tesit z toho co ma, snit se sice muze ale nesmi se to prehanet, zpravidla to byva svazujici! 8-/