Po čtvrtečním průplachu a pátečním brzkém ranním vytočení nohou, které naštěstí proběhlo jen ve verzi nahazující silnice, jsem se podle předpovědi pana Aladina začal těšit na suchý průběh v Mečeříži. Ale opak byl pravdou, sedíme s HonzouB v autě, 30 minut do startu, máme již zaprezentováno a vedeme filozofické řeči o smyslu cyklistiky, neúnavný déšť bubnuje do střechy, ne dnes to bude stejné jako ve čtvrtek. Ale co má říkat taková Ivča, která si to užívá již po třetí v tomto týdnu, ne jdeme do toho! Navlíkám na sebe teplejší variantu oblečků a v provazech vody jedeme na start. Snad aspoň jeden okruh se nebude útočit a jen se v klidu rozjedeme, což se také potvrzuje, rozvážným tempem se seznamujeme se všemi nástrahami na okruhu. Mám trochu obavy, co se mnou udělaly Doksy, tak se jen vezu na ocase, za to Myšák jede jako z praku, stále ho vidím u špice, ale je to ještě pěkná dálka do cíle, ty big moments ještě určitě přijdou. V prvních Kochánkách docela cítím stehna, hmm, tak to přišlo brzy, ale pak se to nějak zázračně rozjelo a již jsem je neucítil. Okruh za námi, jdeme do toho nanovo, snažím se taky prokousat dopředu, stále famózně leje, ale není mi naštěstí zima jako ve čtvrtek, ty vrstvy oblečení jsou znát. Aj druhé Kochánky a Myšák defektí, tak to je smůla, dnes jel fakt parádně! Zůstávám sám samotinký z orange, z BMC je tu snad 10 lidí, jinak je to směsice týmů, většinou po jednotlivcích :-( Najíždíme do nejrozbitějšího úseku před Mečeříží, fouká proti, docela se to mele, najednou šleh a přede mnou se válí Robert Kleiner, než se z toho vzpamatuji a vykouknu, co se děje na špici, tak se zrodil rozhodující moment závodu. Vitas +1 odskočili a BMC začalo brzdit jako o život. No pěkný, jsou ale na dohled, v tu chvíli věřím, že je ještě sjedeme. Ale bohužel tu není síla a vůle jet, je to rozbito do jednotlivců, kteří chvíli rozjedou tempo, ale další nevystřídá, většinou si tam šikovně najede Jirka Sekera a čeká, co se bude dít :-). Z Mečeříže dolů z kopce si dokonce dovolím ulevit za jízdy a pak si balík znovu doskočit, no prostě nejede se a nejede :-). Je pravda, že tomu taky moc nepomáhám, po chvíli na špici, kde mě střídá jen neúnavný Robert Skřeček se znechuceně vracím dozadu balíku a říkám si, co já bych plýtval ze silami, když se tady dalších 15 lidí jen veze ... Vrcholem je, když to znovu s Robertem zkoušíme a celé BMC nám fandí za zády a říká, kluci jeďte jeďte, máte dobrý kola, to ještě Vitase sjedete, vždyť on už určitě nemůže :-) Vzpomínám na Kapra, ten by za to určitě dokázal vzít, no on by asi jel spíše v tom úniku s Vitasem... Tak zase nic, zase jsem zalezl dozadu, poslední okruh, stále na rovnějších úsecích vidíme blikající motorku a za ní dva uprchlíky, ale je to marnost, prostě se neposkládáme tak, aby se točil vepředu kolotoč ve více lidech. Nohy překvapivě jedou, cítím se skvěle, ale vím, že závěrečný spurt, bude hlavně o ostrých loktech, a to nebude nic pro mě :-(. Poslední Kochánky ještě zkusím trochu přišlápnout na špici, třeba se někdo chytne, ale za mnou jako stín Jirka Sekera nebo Robert Kleiner, prostě si to kluci skvěle zrežírovali. A tak závěr je přesně takový, jaký jsem nechtěl, ti co se vezli, na špici se neukázali, mají najednou mraky sil a hlava nehlava to pálí do cílového magnetu. Hold každý bod se počítá :-). Trocha hořkosti, asi bylo navíc, nohy překvapivě jely, dnes jsem prostě nebyl ve správný čas na správném místě. Gratulace BMC, pěkně to ovládli.