Mrholí, co zvolit za vrstvy, nakonec Kapr velí, krátký-krátký a návleky na ruce, při pohledu na Néžu a spol, bude asi teplo. První lajna, pozdravit PeBeho a jde se na to. Odstartoval jsem skvěle, jedu za zaváděcím vozem a stále mě nikdo nepředjíždí, až mám strach, že jedu blbě. Ale když se otočím, jsou tam, to pestrobarevné stádo rozzuřených býků, které se zatím jen rozjíždí k prvnímu kopci. Pěkně mě vyvětrali a jde se na to, konec ohledů, Néža zvedá zadnici a to je povel k zapnutí pořádné wattáže. Uff, tady ty nástupy pěkně bolí, ale jsem tam, Dobré Pole, ostrá levá a další magnet, a další nástup, už jedeme pěkně natažení v lajně a rochníme si v maximálkách. Když už si říkám, že svěsím nohy, že už to dál nepůjde, taky zvolní, jéé to je pocit! První postupný krůček za mnou, Bulánka dobita, vidím záda Kapra a Maliny a zezadu přilítne ještě Technik, no skvělý. Teď by to mělo jít, do Janovic vcelku rovinatý profil, je nás kolem 20 kusů a cákame si do ksichtů. Malina s Kaprem operují na špici, taky se tam na chvíli ukázat, ale do cíle ještě daleko a kukaček se tu veze spousta :-) Malina to zkouší, po chvíli Kapr s Honzisem a kámošem Dreamera z Kanáru Michal Kubíček. Tak to už vypadá nadějně, s Technikem drtím ocas skupiny, Malina přilítne ke mně s hláškou: „V zimě objedeš celou republiku a teď když je Kapr v úniku, tak smrdíte vzadu...“. :-) Tak teď trochu na špic a brzdit, ale není to moc platné, hned jdou přese mne, trio v úniku je stále nadohled a v Janovicích je máme. Teď pár rozbitých železničních přejezdů, po rozmydlených silničkách, kde mi jednou v zatáčce ustřelí zadní kolo, no to potěš, osvědčené Conti, co drží na mokru :-(. Najednou jedu jak připodělanej, furt zkoumám zadní kolo, nemám snad i defekt? Nejlepší obranou je útok, musím dopředu, a hele s Kaprem jsme se ocitli v mini úniku, Kapr zařve B8 vítej a užíváme si chvilkového opojení. Ale netrvá to dlouho, již nás mají a Kouřim je tu. Najíždím tam zase netakticky na ocase, zase jsem v nedbalkách a uspokojen, že když jsem byl před chvíli v úniku, že se nemůže nic stát. Ale šeredně se spletu, přes náměstí se jede pěkné řemeslo, kočičí hlavy vytloukají klíny do těla a najednou tam mám díru jako vrata. V totální kaši si sjíždím chvost balíku, ale je to pěkně natažené , je tu Honzis, Technik, safra kluci to chce dolítnout, visím jim z posledních sil v háku, Honzis ještě přikládá a je tam, bohužel s Technikem již nedokážeme více přiložit :-( Tak to jsme to pěkně podělali ... za námi Pavel Veselý, co s námi jel Rytířov a Michal Dyntar z HSK. Tempo upadlo, vydýcháváme ten šrot a frustraci, jak nám to fouklo. Po ostré levé, ještě zkoušíme zmobilizovat síly a jet tempo, stále věřím, že by ještě někdo mohl vypadnout a opravdu, na horizontu červený Vokolek a dle stylu jízdy to vypadá na Klímiče. Za Bulankou ještě zazmatkuji a střihnu to blbě doprava, další ztráta, škoda, možná by jsme Klímiče sjeli. Točíme hezký kolotoč, za Benátky ale ztrácíme Michala a vidím, jak se Klímič dal dohromady s dalším Vokolkem Pavlem Svobodou a začínají mizet. Technik to ještě zdravě hecuje, Pavel jede parádně, já už nějak bez morálu, teď už to bude jen přeprava do cíle.