Jsou akce a pak jsou ty srdeční, mezi ně patří i podzimní klasika mezi Úvaly a Českým Šternberkem. Když se přidá azurové počasí, tak oželím i výsledek na zítřejších Běchovicích a jedu sem závodit. Poslední týdny jsem fakt špatnej, závody na kole nula, trénink do práce a z práce aby to moc nebolelo, běžecké tréninky nula, nahradil jsem je rumem, nějak mi připadal lepčí :-))) Švihám si tak Úval, startovní listina je se jen zvolna plní a o jedenácté nás vyjíždí jen asi dvacítka, bez Lawi či jiných zvučných jmen. Docela se jede, takže na Hradešín dle známého hesla \"na velkou\" a nahoře naložit :-D Odsejpá to hezky, Ondra Teplý oznamuje někde na Struhařově, že zatím to je takové \"volnější\". No nevím, průměr 33km/h a to jedeme skoro furt do kopce 8-o Ondřejov, první významnější hup, grupa furt početná, nahoře to vypadá nadějně, že by mohl někdo odpadnout, takže na rovině makám a táhnu špic. Nicméně výsledek nevalný, takže se nechám vystřídat a počkám. Svist k řece, přes koleje a jsou tu Vodslivy >:-) Měl jsem je vždy rád, tvrdý a spravedlivý kopec, přesně pro mě! Nechávám 53z, neb Sramu se nechce shodit. Dám tam 21z dozadu, zvednu se a jedu 10% stěnu furt ze sedla. Kupodivu nikdo nereaguje, tak si jedu svoje a teprve na volnější pasáži dorazí Martin s Dreamerem. Super, ve třech jedeme tempo dál. Za Vestcem se nechám prostřídat, už toho mám celkem dost. 53/23 místama skoro nestačí. Na rovině roztočí Martin svoje Zippy, ale v závěrečné stěně jsem já na první figuře. Tak to mám rád :-D Podle dálnice střídáme, grupa za námi prý asi 40sec. Dloubák z Třemošnice jedu většinou z prvního fleku, poslední hup k Divišovu se kolíbáme nad řidítky všici. Sjezd do Šternberka makáme v rámci možností, snílek nepatří mezi top sjezdaře, Martin to nezná, takže si nepřipadám blbě :-D Dlouhý kopec od hradu navrhuji jet rozumné tempo. Hlásí nám 1:20min náskok. Super, jen se nevystřílet, teď to bude na větru a potom bez kopců s nutností \"valit\". Taktika vychází skvěle, kostky v Ratajích jedu na 39/21 snadno jako snad nikdy. Asi je to tím, že jsme nemuseli jet úplnou hranu a nepřijeli \"kožený\" už pod kopec. Sjezd přes Talmberk je hrbatý, ale před námi frčí auto, takže přejímám iniciativu a svištíme cca 40-50km/h k Budínu. Hup nahoru, rozkulit to a najednou jsme v Sázavě a za náma díra 8-/ Že by to vyšlo? Vybízím k rychlejšímu střídání, mastíme to s mírným větrem v zádech skoro pořád čtyřicítkou! Km naskakují, ale únava se taky dostavuje, takže kostky ve Skalici docela parkujem. Nekonečné Jevanské mě nezastihlo úplně ve formě, ale točíme celkem pravidelně, i když Martin vypadá z nás nejlíp. Trošku se mi nezdá snílek, ale i přes moje tempo do vsi v kopci nemá problém, takže asi klame tělem :-D Přejedeme kutnohorskou, do cíle km, přitom taková pohodička, žádnej stres. z Doubravčic rozsekanou silnicí na Hradešín, nikdo nic nezkouší. Sjezd táhnu celý sám a čekám, co vymyslí Dreamer. Dole na větru zpomaluji, čekám atak a přichází asi 1km před cílem. Kouknu na Martina a řeknu mu suše - kilák do cíle, jestli po něm nejdeš ... Vystřelí a dotáhne snílka. Doufám, že v zatáčce půjdou na brzdy a pak třeba zpomalí. Sedím jako pecka, dvojice má náskok jako kráva, k tomu nový asfalt do cíle, takže žádný na brzdy ... Hm, to jsem docela projel. Martin zvyšuje náskok, Dreamer vadne, ale né zas tak, abych ho dojel, takže na mě zbývá bronz. Sice jsem mohl víc taktizovat, mohl jsem zvednout zadek dřív, ale co, 35km/h průměr, krásnej závod v exkluzivním počasí, prostě nádherné loučení s pro mě hodně špatným létem. Teprve asi za 5minut dojíždí grupa s Kolíkáčem a Ondrou. Takže jsme se asi neflákali, i čas je lepší než loni! Pro tyhle pocity na kole jezdím, díky všem!