Beskyd Tour 186km- Po startu motanice po rozkopaném Frenštátu, čekal jsem, že už tam se to roztrhá a čelo odjede, ale ještě se to sjelo do velkého balíku. Já jako obvykle na chvostu, každou chvíli lepíme díru, furt brzda-plyn, no prostě klasika. Dost si dávám, jedu to jako kdyby byl na Pustevnách cíl, takové UAC tempo, nejvíc jsem se zmáčknul asi v Palkovicích, tam to na 186 tepech bolelo hodně a skoro jsem to nepřežil. Pak už se to trošku uklidnilo a tak dojíždím v balíku až do Štramberka. Dole někomu padá řetěz, rozjíždíme to z nuly, já po chodníku a nahoře už tam nejsem. Podle Stravy jsem to nejel úplně marně, ale na odpadnutí to stačilo. 52km a asi hodinka a půl s čelem, to obvykle nedávám. Řadím se tam do druhé skupinky za balíkem, chvíli ještě honíme skupinu před námi, ale když nám mizí z dohledu, tak konečně zvolňujeme a je čas před Frenštátem taky na jídlo. Pustevny už se mi nejedou nic moc, ze skupiny odpadáme s Michalem Vlasákem ze Sokola Veltěž (když už nejel Radim, tak ho alespoň někdo od nich zastoupil :-) ) ještě před kruháčem v Trojanovicích a jedeme spíš takovou údržbu, nikam se neženeme. I tak ale dojíždím na Pustevny na 81.km s průměrným tepem od startu 167, prostě jako v UAC a je mi jasné, že za to přepálené tempo budu v následujících brutálních kopcích tvrdě platit. Dál jedem s Michalem, Soláň už není žádná sláva, nahoře nabereme ještě jednoho a ve třech se točíme pod Kasárna. Ještě před začátkem kopce chytám první krizi, v půlce kopce první křeč a musím na moment zastavit. Jak se tam pak dál motám v mrákotách, tak najíždím zadním kolem na kamínek, o kterém jsem věděl!!! , ale prostě jsem ho vzal bokem pláště a bylo hotovo. Zadní kolo prázdné, naštěstí plášt celkem v pořádku, tak se nechalo vyměnit a jet dál. Ztratil jsem tam 11 minut. No ale alespoň jsem si orazil a na Kasárna vyjíždím v pohodě bez křečí. Tam akorát beru pití a naskakuju do právě odjíždějící asi osmičlenné skupiny, ale žádná výhra to není. Nejede se, přes Bumbálku jsme se nějak překulili a sjezd do Bílé je tragedie, tempo výletní, nestřídá se a na posledním bufetu nás dokonce dojíždí druhá žena celkového pořadí ještě se dvěma. Až pak kolem přehrady se trošku jede, ve čtyřech odjíždíme zbytku. Smrček se mi jede i celkem dobře, ale zase asi dvakrát chytám křeč, musím vždycky na moment zastavit a zbytek nahoru už pak jedu opatrně. Po sjezdu posledních 10km v těch brdcích už to dojíždím bez ztráty pozice a naštěstí i bez křečí. V cíli jsem KO, zadarmo Beskyd nebyl nikdy a ani tentokrát. Čas 6:59, celkově 93./160., kat. 40-50 let 25./40. Ani bez defektu by výsledek o mnoho lepší nebyl, na tyhle kopce jsem moc těžkej a nikdy jsem tu nezářil, nakonec ale spokojenost s absolvovaným maratonem. Už jsem tady zažil i mnohem větší utrpení.