Start se povedl, moje oblíbená levá strana a prosmýknout se až na čelo. Ke hřbitovu to mydlit na špici, ale to bohužel bylo tak vše :-(
Pak již 5 okruhů bolesti na ocase čelní grupy, neschopen se dostat dopředu, kostky pálily, nohy v jednom ohni a bez síly, každý brdek na malou a jen zběsile točit a točit. V asi nejkritičtějším momentu, kdy díra na balík po kostkách byla už pěkně velká, přijíždí Ďábelská vzpruha s báječným fotografem Schneckem. Z okýnka řev, připadám si jak otrok na lodi, co vesluje v podpalubí a dávám a dávám :-). Při životě mě drží jen to, že budu na fotkách… takže to pak vypadá, že jsem v nadějném úniku. Ale to je omyl, to prázdno za mnou, to je propast, ze které jsem se škrábal k vytouženému dojetí do cíle s čelním balíkem.
Hlavě se nechtělo, nějak jsem to vzdal předem, jen prostě dojet a sebrat body do CKKV. Asi nebudu nikdy etapový jezdec, ten sobotní Vesmír vzal mnoho sil, obdivuji Líbu, Kajmana, Kapra jak si to stále rozdávali u špice. Hold každý den není posvícení, POS 2014 byl pro mě jen bolest…
Ale zase jsem měl možnost zažít vedle sebe Mlhoše, Pistachia, VSida, jak skvěle bojují a především Jenču, který to obkroužil s čelem! Zvláštní kategorie je pak Čespa, po těžkém pádu stojí na startu, letí u špice jako nic a ani smolný defekt ho nezastaví, aby závod nedojel! Fakt obdiv!