Na Královické okruhy jsem se těšil celý týden. Cítil jsem se totiž výborně!
Děsilo mě však nedělní počasí-Sahara hadr
Před startem se seznamuji s Alánkem a zdravim s Diablem, Malinou, Radkem a Kolíkáčem.
Trocha rozjetí a všudypřítomné vtípky o té výhni, ovšem s příměsí obav.
Na startu seřazeno vepředu 8 Královičáků jak na týmové časovce. Výstřel a hned za to berou.
Cítím se fajn a tak nechci hrát druhé housle a lezu na špic. Jede se mi dobře, ale hlásek říká abych se trochu šetřil( potvrzuje mi to i Malina, prej se moc větrám). Asi v polovině prvního okruhu do mírného kopečku se rovnám s Malinou a Kolíkáčem, ten si chrochtá jaká je to paráda jet s námi do kopce závod. Pak se v největším kopci u Jedomělic tempo přiostřuje. Sjezdík, rovinka, brdek a dlouhá rovina do Slaného. Pak dva kopěčky a sjezdík do Královic. V tom druhém kopci máme s Malinou náskok asi 100m. Hecuju ho do úniku, ale na konci 1. kola se mu nechce( Malino, ani nevíš kolikrát jsem si pak nadával, že jsem tě neukecal!) ;-). Svěšujem ve sjezdíku nohy a necháváme se dojet.
Hned na začátku 2. kola za to vzal Okrouhlický, tak jsem si ho docvakl, ale ujet se mu taky nechtělo. Když pak poodjel o pár kiláků dál Zahrádka, nechávalo mě to již chladným( vlastně vařícím a upoceným :) ) Jeho náskok ale po chvíli narostl a čelo moc ochotně nespolupracovalo:( . Kopec u Jed. dost bolel, vedle mě supící lokomotiva Krob. Víc mě potom zabolelo, že už jsem v 1. skupině neviděl Malinu.
Ve třetím závěrečném kole se do poloviny žádné brutality v podobě zběsilých nástupů neděly . Zahrádku jsme ztratili z dohledu.Ze strachu jsem před JEDOVÝM kopcem do sebe kopl Shlehu. Buď se nejel tak rychle nebo to asi fakt funguje, protože pod vrcholem jsem si dovolil nástup a balík se trochu natáhl. Následný sjezdík a rovina už byli bojem o koryto. Ale zase jsme se sjeli dohromady. Na dlouhé rovině jsme v dáli zahlédli Zahrádku. Hned zkraje však získali Krob, Okrouhlický a Mužík nevinný desetimetrový náskok. Hned za to vzali a ručička na budíku vlezla do červeného pole. Stále byli na dosah, ale jedno špatné odstřídání naši snahu zhatilo. Na konci roviny už se jede takticky. Hlídám si Červenku a snažím se orazit si. V druhém kopečku za to beru, a hned mám 50m za mnou L. Janoušek. Ve sjezdíku jedu 69kmh, do závěrečného stoupání na to dupu a ohlížím se- Červenka je v dáli. Valí se přes mě dva Vokolci, ale je mi to jedno. Endorfiny stříkaj na všechny strany:)
Totální euforii prožívám, když lezu na bednu a Orange stůl ječí jak kdybych vyhrál Svěťák! Super atmoška a závod. Kolíkáč a Diablo zajeli super. Na Malinovi se bohužel podepsala únava z horké soboty, ale jel skvěle. Radku, brzo se vykurýruj!
Domu dojíždím ve stylu: "jen přihrnout hlínou", ale šťastný!