Po pátečním ďábelském závodě v Křtinách, jsem v sobotu ráno přemýšlel, zda jet či nejet na start Brdského dvoukola na kole. Ale nakonec ráno Hanato potvrdil, že bude na Zbraslavi na náměstí, tak jsem neváhal a vyrazil. Dal jsem si obligátní rovinku okolo Chuchle, foukal pěkný protivítr, s Hanatem už debatoval HonzaA a tak jsme vyrazili zadem do Černošic, kde se okolo nás prořítil Libor Janoušek, že prý jede okolo řeky, ale my raději serpentiny nahoru a sjezd do Dobřichovic. Krásně jsme se zahřáli, což jsem pak kvitoval při samotném závodě. Ještě brdek z Řevnic nahoru a to už nás zdraví Gejza s Quitem z auta a na prezentaci U Paviána další závodníci.
Cíl mám jasný, uviset Mirka a pak se uvidí, přece jenom jsem po pátku necítil úplnou pohodu. Řadíme se do balíku a hned po startu začínají ti nejlepší spurtovat do prvního kopce, ano spurtovat, museli jet snad ke 40km/hod., to my na to jdeme z námořnickou rozvahou a jedeme kolem 25km/hod., i tak je to na mne kaše, zuby nehty visím za Mirkem. Ale v lese nad Halouny najednou začínám zjišťovat, že se mi jede čím dál tím lépe, krásně se mi dýchá a nohy se točí, tak jak mají. Mirek se přesunul za moje záda a krásně visí, bohužel okolo nás není moc lidí, asi počasí odradilo většinu borců a tak přijeli jen ti nejodvážnější.
Konečně jsme na vršku jménem Rochota a esovitým, úzkým a nebezpečným sjezdem to valíme dál. Jedeme s Mirkem ve dvojičce, před námi se utvořila grupa, kterou ale nemáme šanci v tuto chvíli sjet, a naopak před Stožcem nás dorazila skupina za námi, kde jede Gejza, Venca Cafourek a další. Hecujeme se s Gejzou a mokrým sjezdem sjíždíme pod Hradec, ostrá levá a už si to stoupáme na vrchařskou prémii, před námi je skupina, která nám odjela s Mirkem a je jako magnet. Tempo začíná roztáčet Venca, Mirek dnes není ve své kůži, ještě sice visí, ale je vidět, že bojuje sám se sebou, blíží se horizont, kde se kopec ještě více utáhne a Venca jde ze sedla a sjíždí skupinu, zkoušíme to s ním a povedlo se, dolů se už řítíme asi v 10 lidech, je to paráda, závodíme jako o život a dokonce jsme sjeli i Ondru Charváta, a tak podbrdská rychlodráha z Osova do Svinařů se valí kolem 50km/hod.. Pomáhá nám ještě vítr do zad, bohužel zjišťuji, že jsme někde vytrousili Gejzu a po odstřídání ze špice je nucen vystoupit i Mirek. Tak teď jsem zvědav na sebe, okolo mě samá zvučná jména a brdek na Rochotu ... no, zkusíme to.
Vypnul jsem mozek a jen tupě točím nohama a visim a visim ... je to skvělý pocit, chytil jsem stejnou frekvenci jako Ondra a Venca a tak kopec rychle utíká, jsme nahoře, podařilo se, visim dál :-) Daří se i dále a Hradec, kde odpadl Ondra, si sjíždím menší ztrátu a ve sjezdu si ještě s jedním borcem skupinu docvakneme a zase se vezeme v rychlíku. Cíl se kvapem blíží a jedou se kule, krátký špice, když v tom se okolo nás prořítí obživlý Ondra Charvát, musí jet snad k 60km/hod. Venca hned nastupuje, já hned za ním a jedu totální kaši, sjeli jsme si ho, je to dobré. Zvolnilo se, ale jenom na chvíli, protože se okolo nás prořítí další šílenci a to čelo II.balíku. A znova do plných, lámeme to na těžké převody a řítíme se k cíli. Najíždíme do posledního brdku a já cítím, že toho mám tak akorát dost, musím zvolnit, v tom kopci už na ně nemám nárok. Dojíždím tedy osamocen cílem, ale s vítězným pocitem, že jsem si dnes zajel překrásný závod s rekordním časem.
Postávám v cíli a fandím dojíždějícím Šlapkám, pak se přesunujeme na představení k Paviánovi, kde hlavními herci jsou dnešní vítězové, ale i celoroční vítězové CKKV Hobby Cupu.