Na letosniho Krusnotona jsem se tesil, jednak mam asi nejlepsi formu letos, sice ma byt horko, ale protoze horko je skoro cele leto tak ocekavam ze uz je telo zvykle, proto si rikam ze bych mohl zajet ze vsech rocniku nejlepsi vysledek, kdyz by se vsechno seslo. Ono se to nakonec opravdu seslo a to tak, ze jsem zajel suverenne nejhorsi vysledek, docela dobry paradox.
A pritom jsem vubec nic nepodcenil, priprava stejna jako pred tydnem na Krakonosuv maraton, dokonce jsem se i v noci trochu vyspal, ve 4 ale jiz budicek a letos poprve na samotku jedu do Teplic, protoze Kolikac s Kaprem jedou stredni. Pred 7 jiz stojim na startu, zatim je prijemne kolem 22 stupnu. Je tu start, jdu k celu baliku, povidam s Jirusem a par dalsimi lidmi, proti Krakonosovi se moc nejede hned po startu, takze pohoda. Prichazi prvni brdky, nic se nedeje. Prichazi Neznabohy, ve sjezdu predtim se mi dari byt vepredu takze do kopce najizdim luxusne z cela, vedle Jirus, Endler z Lawi, par nemeckycho borcu, kteri asi budou dneska hodne zlobit. Neznabohy se mi jedou dobre, ale balik se dost trha, nahore je nas tak 20 max. Rikam si tim lip, aspon bude klid ve skupine. Rozbity sjezd a pri nem ztracim bidon i kdyz se snazim jet maximalne opatrne, ale tam proste nejakou diru trefil asi kazdy. Ztraceny bidon me trochu rozhodi z tempa a resim, jak to vyresim, zatim ale mam vody dost protoze jsem pil z flasticky v kapse.
Prichazi Sneznik, letos to opravdu odsypa. Nemci za to berou a po pulce kopce mi celo ujizdi. Se mnou odpada i Satke, Beda Prucha nekde za nami. Nahore spolupracujeme se Satkem, ja stiham prevzit pet lahev s vodou na obcerstvovacce, tim kompenzuju ztraceny bidon. Pred sjezdem dojizdime celo, ktere moc nejede. Poprosim doprovodne auto Lawi o bidon s vodou, diky moc! Takze mam opet piti dost a muzu se soustredit na zavod. Sjezd rychly, pod Naklerov se moc nejede, aspon tedy v haku na konci skupiny. Doskakuje i Beda Prucha a par dalsich lidi. Presto to nakonec vypada ze se uvod jel letos asi nejrychleji vubec, na Snezniku jsme byli o 8 minut rychleji nez pred rokem, o 12 minut rychleji nez v roce 2013. Naklerov se mi taky nejede uplne spatne, celo na dohled, ale na konci si takticky vystupuju a vyjedu s Bedou Pruchou, zacinam si rikat ze zavod je dlouhy a je lepsi posetrit sily. Doposud tedy jedu jeste rozumne. Nahore se ve 3 tocime, pak snad ve sjezdu dojede par dalsich lidi no a na v Krupce opet dojizdime celni balik, ktery se pred kopcem setri. Jdu tedy "naposledy" na celo pozdravim Jiruse, protoze cekam ze v kopci mi ujede. Rika ale ze si taky nejspis vystoupi. Zacina kopec z Krupky a balik se trha. Mne se tu jede porad dobre, drzim si na dohled Jiruse se Satkem, Beda opet za mnou.
A pak delam zasadni chybu, zpetne hodnoceno, pri zavode to byla samozrejme spravna volba. Tim ze se momentalne citim dobre, se v konci kopce zacnu priblizovat Jirusovi a Satkemu. Zacinam verit ze je sjedu a pojedu s nimi. Na vrcholu mam tak 50, rikam si ze kdyby se Jirus ohledl a videl me, tak by mohl pockat. Ale ne, problem je v tom ze dalsich 50-100 pred Jirusem je dalsi skupinka a pak uz vlastne cely hlavni balik, kde je tak kolem 10 lidi. Takze cely usek od vrcholu Krupky az na obcerstvovacku do Cinovce sjizdim na samotku Jiruse se Satkem, ti sjizdi celo, coz se jim nasledne povede, ale mne ne. Prijizdim na bufet, ale bohuzel tam celo prakticky nestavelo, akorat odjizdi Hezcko jako posledni z cela. Ja tedy jen stavim a beru do ruky kelimek, ale i to byla chyba. Do sjezdu jdu bohuzel s dirou, snad kdybych vubec nezastavil tak bych je sjel, kdo vi. Ve sjezdu si leham stridave na trubku nebo slapu, v blahove nadeji ze balik sjedu. Moc si tedy neodpocinu. Po odbocce v Dubi porad vidim balik ale uz tak 300m. Presto az pod dalsi kopec tak nejak jedu ze treba zvolni. Ale ne, to uz neklapne, zacina kopec z Hrobu a to zacatek meho "pohrbu". Prede mnou nikdo, za mnou nikdo, najednou mi dojde ze jsem se 20km od konce stoupani z Krupky sam gumoval. Ale tak co, doposud jsem s celem jezdil, vubec by me strategie ze si vystoupim nekde na Neznaboach a Snezniku vystoupim a pojedu svoje nenapadla. To bych dojel treba z hodinou ztratou, treba bez vetsi krize, ale s pocitem ze jsem tomu nedal vsechno. To neni muj styl.
V pulce kopce z Hrobu me dojizdi osamoceny Beda Prucha. Snazil jsem se trochu orazit si, tak ted jen doufam ze mi hned neujede. A dari se, chytam jeho tempo, ktere je tedy taky pomerne zvadle a jedeme bok po boku. Nahore nas pred Flajemi dojizdi dalsi dvojicka, tak ve 4 uz jsme zase pekna skupinka. Na obcerstvovacce stavime, az jsem prekvapeny. Doplnuju piti, meloun, sul, rozinky, muffin, rikam si ze to bude OK. Stavime i na moceni, celo nesjedeme, spis rikam ze nekomu urcite dojde a nekoho sjedeme. Sjezd do Litvinova, jsem tam v pohode, zadnou diru nechytam ve sjezdu.
Dole ale uz hnus 36-37 stupnu, nahore doposud bylo jen kolem 30ti to se jeste dalo zvladnout. Dole mi staci ta kratka rovina pod Dlouhou Louku a jakmile na ni najedeme, koncim. Vystupuju si uplne stejne jako pred rokem ve skupine s Kolikacem a Kaprem. Ale za to letos mi dochazi jeste vic. A pritom porad tak nejak piju, bud je to malo, nebo nevim. Kazdopadne az tady mam prvni velkou krizi nekde na 150 km. Dlouhou Louku tak jedu odhadem prumerem 8kmh coz je proste o nicem a zakonite me tak predjizdi nejdriv grupa se Senkerikem, pak i Pavel Kuda a dalsi. Nahore jsem rad ze jsem, opet piju a prijizdim podruhe na Flaje, tam stavim, doplnuji zasoby. Trochu se zmatorim tak hned mam lepsi naladu, protoze si rikam ze hlavni krizi mam za sebou a ted uz to bude OK a treba jeste nekoho sjedu. Sprcha z hadice u prehrady taky povzbudi, najednou je to prijemnejsi.
Bohuzel tento stav vydrzi jen chvili a jeste pred sjezdem do Litvinova je krize castecne zpet, respektive vidim ze uz zase nohy nejedou. Napadaji me myslenky nedokoncit, ale to zavrhuji, chci proste dojet jako vsechny rocniky doposud.A tak odbocim smer Lukov. Teplota jde k 38,39,40 stupnu. Predjeme me jeden nemecky borec, tak ho na chvili haknu, pak si zas vystupuju. Predjeme me celo stredni, kde ja prisaty Kamil Ackermann, ani nema cas me pozdravit. Bojuju o preziti, cedule hlasi Mirosovice bufet 500m, ja tam asi nedojedu. A porad piju, neni to tak ze bych uplne rezignoval, ale asi bych potreboval vypit 5l naraz, coz je nesmysl. Konecne bufet, leham si do stinu za stanek, mam blizko ke kolapsu, hlava uvarena, vysledek je mi jedno, chci prezit a samozrejme i dokoncit, ten moral ve me zustal, OK je 40 stupnu, OK jsem totalne mimo, ale OK neco jsem na kole uz odjezdil tak to nevzdam. 10min nemam silu se ani napit, celkem na bufetu jsem pul hodiny, prijede a odjede Kapr, Salo, az s Kolikacovou grupou se trochu vzpamatuju a mohu jet. Kombajn sekajici pole nas ofoukne a jedeme. Ale porad je to spatne, jsem rad ze jedu. Snad jediny Cespa je na tom jeste hur nez ja, kazdy si tu dneska pise opet svuj pribeh. Kolikac grupa mi ujizdi na Lukove.
Do cile se nakonec nejak domotam, misty jsem tomu neveril ze se tam objevim. Kdyz zpetne hodnotim co se vcera stalo, nezmenil bych na pristupu nic. 90km jsem jel s celem docela v pohode, dokonce i poprve po vyjezdu z Krupky jsem mel celo na dohled, abych je videl az do kopce pod Hrob, to se mi nikdy nepovedlo. Zkusil jsem to, nevyslo to, stane se. Samozrejme vedet ze skoro zkolabuju tak jedu jinak. Pokud bude za rok opet 35-40 stupnu slibuju ze si vystupuju na Neznabohach nebo nejdele Snezniku, je pravda ze zase ten konec, kdy by clovek predjizdel odpadliky ma asi taky neco do sebe, ale pak bych si zase vycital ze jsem to mohl zkusit s celem, jak se tak znam. Cas 10h nema cenu komentovat, cas jizdy mam 9:20, takze jsem porad mohl dojet nekde s Kamilem relativne v pohode. Kdyz ale ztratim behem zavodu 7% vahy a vyzkumy rikaji ze ztráta vody o 4 % sníží výkon o 50 %. Ztráta nad 6 % už může vést až ke kolapsu, tak muzu byt rad, ze ted vubec pisu tento report! I tak se mi letosni Krusnoton libil a za rok se urcite chci objevit znovu, opet na kralovske dlouhe trase!