Kvetnovy prodlouzeny vikend se blizi a ja resim tradicni dilema, jestli si jet dat na Sumavu v klidu "dvoukilo" a uzit 3 volne dny s rodinou, nebo vsadit vse na jednu kartu, pomodlit se aby YR.Norove prinesli pocasi bez deste a vyrazit na Mamuta, prvni letosni maraton pres 200km. Vnitrne citim ze jestli jsem chlap, mam byt na Mamutovi, ale zaroven umim najit 10 argumentu proc tam jet nemusim. Cekam do posledni chvile, jak to bude, porad je to nejiste i s dopravou, ale pak pise Kolikac ze pro me maji misto s Kaprem a to uz neni moc co resit! I cesta je cil jak se rika a i tyhle spolecne jizdy na zavody kdy clovek s kamarady probere vsechno mozne i nemozne, me na zavodeni bavi. Takze je rozhodnuto, jede se na Mamuta!
Rano vstavam ve 3:45, hodim do sebe neco malo jidla a ve 4:30 uz odjizdime od Kolikace smer Prerov. Tezko rict, jestli je to nevyhoda proti tem co v Prerove spi, videl bych to tak pul napul. Kapr glosuje ze spal 1h, Kolikac ze pichne galusku na sve galuskove zavodni premiere a ja na to glosuju ze dneska si tedy budu v baliku radsi hlidat jine magnety. Kdybych tak tusil, ze se nakonec docela trefim! Cesta utika prijemne, preci jen letni slunovrat se blizi, takze je svetlo praktiky od vyjezdu, dokonce to vypada na slunicko. Ale v noci sla pres Prerov prehanka tak asi sucho uplne nebude. To se potvrzuje pri prijezdu, misty nepekne louze, radeji se snazim nemyslet na cerne scenare. To se mi ostatne letos docela dari, nejak ze zavodu nejsem ve stresu jako driv, asi to budou zkusenosti. Probirame s klukama jak se asi musi citit Leo Konig pred Girem, jaky na nej musi byt tlak a ze nam vlastne o nic nejde.
V Prerove rychla registrace, slunce zacina palit, pojedeme kratky-kratky, neni co resit. Do kapes gely, tycinky, piticko, hodlam to objet na 2 bidony + piticko, na 2 bidony jsem jezdil i na Kanarech 6h treninky tak proc bych to nedal tady :-) Rychle rozjeti, ale 10min pred startem uz je na startu nejak plno a tak stojime az kolem 100. mista. Nic moc, ale taky to moc neresim, ze vetsina favoritu je pekne vepredu. Asi ke klidu prispiva ze jsem letos zavody objizdel na konci prvniho baliku a zjistil ze to taky jde, tak si verim i tady. I kdyz samozrejme pri 300 lidech na startu nechci jezdit nekde na 300. pozici, to je jasne!
A je tu start a jdeme na to. Dari se mi zustat nekde kolem toho 80. mista, vidim pred sebou Kolikace s Kaprem, tak je to dobre. Postupem casu se osmeluju a jdu vic dopredu, jsem pak pred klukama. Vepredu vidim skvele zabudovane Cespu s Jirusem, vedle me jede Pavel Kuda, ktery rika ze letos moc nema odzavodeno, jo to zname! Slo by se dostat i k Cespovi s Jirusem, ale protoze to v baliku moc necuka a jede se docela klidne, tak zustavam kde jsem. Az pod Tesakem se to zacne vic stosovat, ale porad zustavam bezpecne na dohled cela. V kopci potkavame autobus o kterem psal Kolikac pred rokem, ale je to pod zatackou, asi jede letos balik pomaleji :) Tesak uz deli balik, jsem na konci, prede mnou Beda Prucha, Cespu s Jirusem ani nevidim jak jsou na cele, Kolikac s Kaprem za mnou. Na horizontu rychle zahakovat, pak jeste jeden hup pres Trojak nebo co to bylo, a hura dolu. Sjezd je na mokru, sice trochu ztracim, ale nic hrozneho to neni, spis jedu na jistotu. Balik se mi dari s trochou usili sjet, dokonce tahnu za sebou P. Kudu nebo V. Muzika z Lawi, jako z kopce bych cekal ze budou tahat casovkari s vysokyma rafkama a ne vrchar Dreamer, no ale co, nechtelo se mi cekat az se toho nekdo ujme :) Kolikace s Kaprem za sebou nevidim, ale po par minutach jsou tam taky. Ale museli si urcite davat vic. Ve zvlnenem useku pred Hadovnou se pekne propracuju nekam na 30. pozici a jede se mi dobre a tesim se na Hadovnu. Jak jsem tu nebyl 4 roky (vlastne az ted jsem zjistil ze jsem Mamuta jel jenom jednou pred 4 roky), tak si ty kopce az tak nepamatuju, je to asi lepsi.
Odbocka na Hadovnu a prichazi ma velka smula, borec prede mnou spatne shodi na malou a uplne zastavuje. Mam dve moznosti, leva skarpa, prava do baliku a doufat ze me nekdo nesestreli. Volim jistotu skarpy ale musim taky uplne zastavit. Vysledek je ze zacinam stoupat nekde kolem 80. mista odhadem, celo pryc, hmm tak to je smula. Jedu srot, predjizdim lidi, vidim Kolikace, Kapra, M. Kubicka, jedu dal, vidim jednotlivce, dvojicky, celo ne. Nahore mam dost asi jako kazdy, ve sjezdu me bere dalsich 10 lidi. Pod sjezdem vidim ze celo je pryc, jsem sam, skupinka prede mnou a za mnou. Zkousim asi minutu sjet skupinku prede mnou ale bez sance. Cekam na lidi za mnou a pak spolecne sjizdime skupinku pred nami. A druhe prekvapeni dne je tady, pred Grapy dojizdime celni balik. Ani jsem v to nedoufal, ale zacinam stoupat na Grapy a zase vidim lidi z cela. Nahoru podobny prubeh jako Hadovna, sice si zase davam, ale ten kopec mi neprijde tak prudkej a hlavne se nepropadam, ale spis se posouvam zase dopredu! Opet predjizdim jednotlivce, dvojicky, vzdycky si reknu ze jeste tuhle skupinku docvaknu a pak jeste tu pred nimi :) Nahore jsem odmenen pohledem na dres Cespy! To mi doda motivace a pred sjezdem jsem ve skupince s Cespou, no parada!
Po sjezdu se sjede tak 15 clenna skupina, jsme v druhy balik za tim prvnim. V takove skupine se jede fakt pekne v tom zvlnenem terenu pred rozdelenim trati, tady jet sam by hodne bolelo. Rozdeleni trati, vetsina lidi jede dlouhou. Cespa rika ze uz toho ma docela dost a to jsou pred nami tak jeste 3h. Ja se citim docela dobre porad, konecne je cas vic pit a jist. Porad se jede, tahaji hlavne lidi jako Kouril z Kolokramu nebo Kokes, ale v podstate jedeme vsichni solidni kolotoc. Nestavi se nikde, ani na WC, Cespa hlasi ze to dal za jizdy premierove! Pred druhym Tesakem jsme odmeneni pohledem na celni balik, jsou tak minutu pred nami! Uz je samozrejme nesjedeme, ale je fajn vedet ze nejsme 15min pozadu. Druhy Tesak jedu tak 1/3 kopce tempo kdy se vsichni drzi za mnou a uzivam si to. Tady byl asi muj vrchol Mamuta, co se tyce vykonu. Nahore je nas tak o 5 lidi min. Pak nas predjede dodavka Lawi a nekdo mi nabizi bidon! Rikam si co to ma znamenat, ja nejsem Lawi, proc mi sakra nabizi bidon? Druhy pohled naskytne prekvapeni dne, je to samotny Kolikac! Hned se me ale zmocni obavy co se mu stalo! Pry defekt, tak to je smula! Az v cili se dozvim ze to byl praskly drat.
Pak nasleduje vyjezd na Lazy, kochame se s Cespou krajinou, profil tohohle kopce uz si nepamatuju skoro vubec. Nase skupinka se zase redukuje i ja mam obcas problem, ale jeste se prinutim zustat. Potom mi zacne blbnout razeni na velkou placku, takze se snazim shazovat minimalne. Asi mam lanka zablaceny od tech sjezdu a tak to poradne neradi. Taky mi Garmin obcas vynechava rychlost, takze mi v cili chybi asi 5km zaznamu. Takze resim svoje kolo a ne jidlo a piti, navic cil je uz citit ve vzduchu. Pak delam zasadni chybu zavodu. Mam jeste posledni gel, bidony sice skoro vypite, ale piticko v kapse porad plne. A protoze jsem setrivy, rikam si ze ten gel uz davat nebudu, do cile je to preci slaba hodinka. Tak jedu dal, postupne lepim v kolotoci vetsi a vetsi diry, vsimam si toho, ale asi malo. Ten gel si proste nedam, musim byt chlap! Nasleduji jeste dva male kopce, Hubertus nebo tak neco a tam platim. Najednou mi skupinka odjizdi, sice odpadaji dalsi lidi, ale ja si prece myslel ze tam s Cespou a spol vydrzim v klidu za do cile. Kdepak, najednou to nejde a skupina mizi. Nahore se jeste hecnu, dojizdim jednoho odpadlika a z kopce taham ze to sjedem ale je to labuti pisen. Naopak na rovine mi odjizdi i tenhle clovek. Neni cas na hrdinstvi, beru tedy posledni gel a doufam ze rychle zabere. Trva to asi 10min, predjednou me 2 jezdci bez sance hakovat je az pak gel zabere a ja muzu jet. Rikam klukovi z KCK Force ze spurtovat nebudu, kdyz bude vic tahat. Pak se mi sily docela vrati a tahame uz vyrovnane, hlidame si aby nas nikdo nedojel a do cile to tak rychle utece. Ve spurtu vidim, ze bych ho asi dal, ale kdyz jsem neco slibil, tak to dodrzim a nespurtuju.
Nakonec je z toho i pres tu krizi fakt pekny cas, 16min na viteze bych pred startem bral vsemi deseti, takze jsem maximalne spokojeny, ono to nikdy nedopadne uplne na 100%, dulezite je neco si z toho odnest a priste te zkusenosti vyuzit! Letosni Mamut tak paradoxne patri k mym nejlepsim odjetym maratonum, i kdyz jsem se na nej puvodne vubec nesoustredil. Na zaver jeste jednou diky Kolikacovi a Kaprovi za skvelou spolecnost po ceste, Cespovi pri samotnem zavode a gratulace nasemu nej maratonci Jirusovi, verim ze se jednou sejdeme vsichni spolecne a to pak bude teamova skupina deluxe!