Po pěti letech znovu na Doksech, luxusní počasí, čas sice o 7 minut horší než osobák, ale to připisuju i pomalému rozjezdu letos až za Kostelec.
Zpočátku obrovské zahlcení, vysoké tepy, pak jsem se srovnal a Řepín jsem vyjel s pocitem Contadora. Romanov už bolel, kostky v Mšeně už byly na krev a posledních 10 km v absolutním vyčerpání, ale s mistrem Kolíkáčem po boku - díky Roberte za obrovskou pomoc, kterou jsi mi byl. Poprvé v životě párty v Doksech až do jedné v noci s Velikány šlapek, pak nocleh se zlatým lososovým Čespou, který na mě dýchnul kouzlo šampina a ráno spanilá jízda zpět do Prahy, kterou jsem přežil bez problémů. Už jsem zase Šlapka celým tělem i duchem. Díky kluci, mám vás rád. Obrovská gratulace našim MISTRÚM...