Na tenhle závod si vzít dovolenou fakt stálo za to :) Krajinka jak z pohádky, počásko bylo ideální a startovní pole čítající přes sto kusů - jeden lepší než druhej. Prostě paráda. Po odmávání samozřejmě mazec a jak se prudce brzdilo a zase dospurtovávalo, to bylo docela vo hubu. Po cca 15 km jsem se po jednom takovym brždění dostal do kontaktu s maníkem s KPO, naštěstí sme to oba ustáli. Ve Všetatech balík zrychlil (nebo já zpomalil ?) a už jsem si jel svoje. Pak jsem dojel kluka s číslem 38, kukal za nim a odpočíval. Táhnul skvěle a když jsem ho střídal, koukal, jako kdyby na to nebyl zvyklej. Ve dvou se lépe táhne - řekli jsme si - a tak jsme u Nebužel dojeli asi pětičlennou skupinku, ve který byl i Jestřáb. Tahal špici jak divej a nadával, že ho nikdo nechce střídat :)
V údolí pod Kokořínem už se ale všichni umoudřili, začali střídat a tak se letělo s větrem o závod. V půli stoupání na Romanov mě předjíždělo čelo druhý grupky a v ní Radek s Vyhupem. Jakoby snad ani nestoupali k Romanovu :) Naše skupinka se v kopci roztrhala a mě 38ka ujela. Byl přede mnou nějakých sto metrů, ale nějak mi nešlo ho sjet. Až když mě předjížděla dvojice "staříků", za který jsem se zahák, se mi to povedlo. "Staříci" mizeli v dál, ale já zas visel za 38kou. Díky chlape, ty ani nevíš, jak si mi pomoh. Cca sedum kiláků před cílem jsem se občerstvoval tak nešikovně, že jsem za 38kou nabral díru asi 30 m a už jsem neměl sílu to dotáhnout... Ani když mně předjížděl Diablo a halekal něco o zaháknutí jsem nereagoval. Prostě to nešlo. Nicméně s výsledným časem okolo dvou a půl hodinky jsem nadmíru spokojen. Aby ne, oproti loňsku je to zlepšení o půl hodiny :) Povedenej den díky všem Šlapkám a obzvlášť Indurainovi, který dělal doprovodného řidiče a odvezl nás se Sousedem zpět do Prahy. Díky.