Srpen zacina, jeste par tydnu a bude tu zase podzim, cas opravdu leti. I kdyz on leti porad stejne, to jen tak vypada ze nekdy leti rychleji a nekdy pomaleji. Kazdopadne, je tu 2 rocnik maratonu v Krkonosich. Pred rokem jsem nejel, nebot jsem skoro nezavodil a taky az letos je poprve tento maraton soucasti serie 53x11 takze ma opet o neco vetsi prestiz. Je to dobre ze vznikl, vlastne to bylo trochu zvlastni ze byly maratony vsude krome Krkonos. I kdyz ted zase neni maraton na Sumave, kde to vsechno zacalo. Ale to je jiny pribeh.
Sobota rano, slunce zacina svitit, mirime s Jirusem do Trutnova. Snidam, povidam, cesta ubiha, predjizdime Strejdu se spicim Hraboshem +1. Probirame Tatry Tour, Marianky SUAC, rikame jaky to bude skvely "trenink" pred Krusnotonem. V Trutnove jsme s rezervou pred pul devatou, registrace taky rychla, v 9 mam slozene kolo a jsem pripravny na rozjeti. Trochu se sice zatahuje, ale bude to na kratky kratky, ma byt 25st minimalne. Jdeme se rozjizdet, prida se Kolikac s vrzajicim kolem, evidentne prebral stafetovy kolik ode me pro tuto sezonu. I kdyz ja s technikou taky porad bojuju, jen to neni letos slyset. Zato jsou videt moje derave kratasy, tak vsem rikam, ze letos uz nove uz brat nechci, ze je to skoda, kdyz do konce sezony uz zbyvaji 2 mesice. Rozumna volba, jak ukaze dalsi prubeh.
10h start, cekal jsem vic elite, je to krome Lawi jen par dalsich elite. Presto se hned jede, to mi bylo jasne. Snazim se drzet tak do 50 mista, presto je to tezky ukol zvlast co najedeme za Trutnovem na uzkou hrbolatou asfaltku. Nastesti je tu kopec na Hradecek, ktery rozdeluje balik, nebot se fakt jede. I ja mam co delat abych zustal s celem, ale za me porad lepsi dat takovy kopec na 10.km nez jet 50km po rovine jako na Beskydu. Takze za Hradeckem je nas tak 50-60 lidi, je tu i Honzis co se prekvapive zjevil na startu a zatim se drzi prede mnou v baliku, o Jirusovi nemluve, ten tradicne drzi pozici do TOP20. Po Hradecku nas dojede hodne lidi z baliku, vcetne Kolikace, tak vyborne, vim ze mi to letos jezdi o neco lepe, ale tohle je jeste brzy na to aby tu Kolikac nebyl. Chybi mi ale i Kapr, skoda ze vynechal. Vidim stare zname Pavla Kudu, na dohled si drzim Standu Prokese, vidim i Bedu Pruchu, ktery se po mensi pauze vratil. Jo dnes to bude asi vyzivne!
Dalsi kopec nasleduje, opet ztracime Kolikace a dalsi lidi, ale presto zustava tak 70-80 lidi. Nekdo z Lawi nastupuje, Jirus se aktivne ucastni sjizdeni, zacina me to bavit, takovy srot nekde na 30km! Je docela horko, piju, jim banan, jinak se ale citim dobre. V baliku drzim pozici do TOP30, jak prejedeme do Polska, tak jedu chvilema i vedle Jiruse a mame cas prohodit par slov. Pak stoupame na Pomezni Boudy. Uz ten kopec predtim byl takovej hakovej, jelo se porad 20-25kmh, sklon tak do 6% takze proste takove Zvole nekolikrat za sebou, uterni 3kopcovy trenink prinasi ovoce, jak je videt. Pak se na cele objevi Honzis a jede se hned o neco rychleji. Ale porad to neni nic proti tomu, kdyz za to vezme LAwi + elite. To mam i ja co delat, gumuju na stridacku zadni kolo Standy Prokese a Liby Janouska, presto je to pred horizontem malo a cca 15 lidi nam odjizdi. Tesne mi ujede i Honzsi s Libou a tak do sjezdu jdu sam, pak ve dvou lidech. Nastesti celo nejede naplno, tak se tam v pulce sjezdu dostavame. Pak nas doskoci dalsich 10-15 lidi s Bedou Pruchou.
Pred Peci pod Snezkou stavime na WC, ani se mi moc nechce, ale nakonec stavim taky. Honzis rika ze ma dost, ja naopak rikam ze se tesim na tu Prazskou Boudu, ze cim prudsi tim lepsi, ze bych konecne zurocil vsechny ty Pancire? Zpetne mi prijde ze o poradi na Prazske Boude rozhoduje jak kdo najel na zacatku kopce. Ja mel respekt tak jsem najel zezadu a hned bylo celo 10-20-30m pryc. A pak prisla bolest, velka bolest. Tocim 34x25, prijde mi ze stojim. Ale jak bylo videt, bolelo to vsechny stejne. Prede mnou 10-15m Honzis, Beda Prucha, Jirus nekde za mnou, o kus dal vepredu Standa Prokes. Blizi se vrchol, mam chut slezt z kola, tohle fakt boli! Nastesti jsme nahore, uff!
Obcerstvovacka, beru bidon a jedeme dolu. Honzis dalsi vyvoj popsal jako "Následuje šotka, Dreamer se válí v šutrech", ja to trochu rozvedu, ale zase z toho nebudu delat zadne drama, proste se to stava. Tak tedy sotka, nebo makadanovy usek uvedeny v propozicich opravdu nasleduje a protoze jsem propozice cetl, jedu v nem opatrne a tady jeste nepadam. Hned po nem najedeme na asfaltku, pravda neni moc kvalitni, ale je to asfalt. Tak rikam pohoda. Jenze tam ceka jeste jedna mega dira plna kameni, neboli sutru. Ja ji trefim, jen mirne otocim prednim kolem a uz se valim. Nez se zvednu, nahodim retez, zkontroluju ze kolo jakz takz jede, Jirus, Honzis, Beda, Standa jsou na dalsim horizontu 40 vterin prede mnou. To je bohuzel naposledy co je vidim. Pak nasleduje dlouhy sjezd uz po prevazne peknem asfaltu, sjedu se s dalsimi lidmi, ale z kopce jedou jeste pomaleji nez ja. Nejde mi zaradit na nejtezsi prevod, paka ohnuta, prezka na tretre utrzena.
Jsem nastvany, ale bojuju dal. Po sjezdu, kdyz na 50x12 ujizdim moji skupince za to jeste beru asi 5min v kopci na Strazny, ale kdyz pred sebou nikoho nevidim, cekam na skupinu. Pak tedy jedu s nimi, jede se mi porad dobre, ale holt jsem o skupinku pozadu, misto abych si to ted uzival s Jirusem a Honzisem. Bufet Strazny skupinka stavi, ja rikam ze nic nepotrebuju a jedu pomalu dopredu. Do cile je to cca 40km, to uz je kousek. Pak jedu ve skupince, dobre taha tusim Jan Truhlar, ja se taky drzim na cele, jen sjezdy spis vzadu, protoze brzdova packa po padu nevypada v nejlepsi kondici. Krvaci mi koleno, otiram kapesnicky ktere vozim, vic se neda delat.
Pred Hradeckem vidim Honzise! Tak aspon neco, aspon nekoho sjedeme. Sjezd z Hradecku je tezsi nez by jeden rekl, v jedne zatacce dodavka a evidentne tam uz nekdo pred nami spadl. Pak sjizdim Honzise. Rika ze je hotovy. Ale ve skupine se drzi. 5km pred cilem se citim porad dobre, tak zacnu nastupovat, protoze mi prijde ze vsichni uz to chteji jen nejak dojet. To ja samozrejme taky, ale nejaka energie jeste zustala tak co s ni, domu si ji nepovezu! Nastoupim jednou, podruhe, potreti. Evidetne to vsechny boli, ale je to malo na odjeti. Prijizdme do Trutnova a 1km pred cilem nastoupi fantom Honzis! Hned ho hakuju a i kdyz je to ve sjezdu, najednou odskakujeme zbytku! Posledni metry jsou technicky narocne, navic na kostkach, takze uz se mi Honzise nepovede predjet, ale i tak druhe misto z 6 clenne skupiny je pekne! V cili hned hledam sanitku, a nechavam si peroxidovat postizena mista. Ale dopadl jsem jeste docela dobre, podle borcu kteri u sanitky take byli. V kalhotech pribylo par vetracich otvoru, ja to vedel ze si nemam brat nove! :-)
V Krkonosich bylo hezky, trat je vyzivna, akorat dlouha, ani ta Prazska Bouda mi nakonec az tak nevadila, ii ty sutry se daji zvladnout, jen musite vedet kde jsou, za rok to uz vedet budu!