A je to tady v 5.15 zvoní budík a já vstávám bez potíží,připravuji si snídani,kávu a něco slaného na zakousnutí sebou.
Do brašny nacpat gely,suky a jiné dobroty,které vám po delším užívání lezou krkem ale pomůžou.
Ještě kouknout na předpověď jak to bude a zvolit oblečení nakonec jsem vzal teplejší bundu a udělal jsem dobře ve sjezdech byla kosa.
V 6.45 vyrážím směr Český Brod kde mám sraz s Bonzem kroužím na domluveném místě a nikde nikdo,kouknu na mobil a tam zprava,byl jsem na Arakainech a jsem mrtvej Rytířov nedám,trochu mi to vzalo náladu a vyrážím směr Mochov kde má čekat Jarda.
Cestou si přemýšlím, Rytířov co to je za zvláštní místo, vím jen,že to je za Ústím a představa těch km je pro mě šílená ,ale nejet tam by byla pro mě naprosto nepřijatelná věc a tak trochu zmatkuji a volám Kolíkáčovi,že max 5min budu mít zpoždění,ozvalo se počkáme což je naprosto geniální.
Přijíždím do Mochova a Jarda už tam čeká,hned se mi zvedá nálada a cesta do Brandýsa utíká rychleji a u záložny jsme na čas,byl tam jen Alf a jinak nikdo až po chvíli to začalo najíždět známé i neznámé tváře ale výraz všech sliboval pěkný den.
Vyrážíme a pro mě je vše nové,nové cesty,nový směr kam se jede. V Mělníce vidět duo Vlčáku s úsměvem na rtech slibuje další dobrou náladu v balíku,zjistit od Pistacia,že je po operaci v pohodě a Vlčák jak je vidět je v kondici.
Špice se střídají pravidelně a mě je fajn,kilometry utíkají pod koly v Terezíně si černého Petra vybírá Mlhoš, aspoň si Dreamer může projet část tohoto města hrůzy a v Litoměřicích se stal zážitek na který jen tak nezapomenu VOBLOŽIT tam na zimáku jednice se nestává každý den :-) :-) valíme to dál a před Ústím si podruhé ve sjezdu vybírá černého Petra opět Mlhoš,věc je to nepříjemná,ale náladu to doufám nevzalo.
Konečně benzína jak já se těšil na kávu a nějakou tu dobrotu jasně,že zase sladkost,ale kdybych věděl co za pár km přijde cpal bych se ještě více ale ve výkonu by mi to moc nepomohlo,Kolíkáč pořád říkal konečně kopečky a smál se ale za přejezdem to bylo jasné stoupání jako hovado a to jsem netušil jaké vlastně bude skupina A co jela bojovat o ceduli zmizela,tak rychle,že to bylo dobře aspon to trápení nebylo takové a tak jsem se trápil na největší pastorek přehodit nešlo ale ono by to asi k ničemu nebylo,přede mnou tedy kousek zůstal Jarda a otec nejen Fabiána ale i tří kopců Mlhoš a sjet tu malou díru byl nad můj výkon toto kousalo a kousalo a v hlavě se mi ještě honila myšlenka kdy mi dojde a k domovu to bylo sakra daleko,ale vrchol se přiblížil a radost byla ohromná stálo to za to!!! Hromadné foto a jet dál a zase do kopce je tam prostě krásná krajina a odteď až pojedu na Ondřejov nebo Nechybu si na Rytířov vzpomenu a řeknu si hochu jsou horší :-)
Konečně cesta domů ve sjezdech byla zima a dalšího černého Petra si vytáhl Alf hold to k tomu našemu krásnému koníčku patří a ta veliká solidárnost všech je prostě fantastická!
Když se jelo a slyšet Kolíkáče jak křičí nezastavujeme nám jede vlak mě vždy pobavilo v Mělníce jsem myslel jak příjde loučení s Vlčákama a oni to valí s námi dál příště můžou rovnou přijet do Brandýsa :-)a další černý Petr padl na jednoho z nich a loučení bylo hodně rychlé Ahoj.
Konečně Brandýs,příjde rozloučení a poděkování za pěkný den a odjíždíme s Jardou k domovům už jsem byl utahaný a tak mu tímto ještě jednou děkuji,že mě dotáhl až do Vykáně Díky Jardo a pak už to bylo jen o morálce dojet v Tuchorazi začalo pršet ale to byl déšť štěstí a já šťastný byl nejen z toho,že jsem si udělal osobák v km ale za to,že jsem mohl být součást toho pěkného vláčku a zážitku který se nestává každý den,
Děkuji Vám všem.
Velký obdiv RiCovi za příjezd z takové dálky a bylo vidět jak si to užívá.
A také siničáři z Ústí v bílém který se připojil o objel pěkný kus cesty, ani nevím kde se odpojil.