Byl to zase týden nabitý od rána do večera. Tohle ve mě snad chvíli zůstane, doufám že sem začnou padat reporty a by se to lépe připomnělo a pomohlo to překonat tvrdý návrat z "profi" režimu do standardu. To bylo zase hlášek, veselých večerů a rudých řiťí.
Já jsem svou bilanci najetých kilometrů zvládl během soustředění zdvojnásobit a zase se do toho trochu dostal. V sobotu už jsem měl roupy a chtěl si urvat jeden kopec, pak mi Yetti ukázal profil a já si vezu jen skalp z brdku, pro mě ale důležitej a vůbec mi nevadí, že další v pořadí měl v nohách 230 km z cesty Praha - Znojmo. Byl to možná poslední den na kole na soustředění, tak jsem se chtěl zmáčknout. Večer po tom luxusní sauna v Laa (a tam se dějou věci), následně trochu rozpačitá jízda na večeři. Už jsem byl z té sauny pěkně vytahanej předtím jsme si s Kocourem dali ještě pár bazenů, předchozí 4 dny si vzali taky své. Silnice tam byla samá díra a bylo to na můj stav dost daleko, byla tma a přes cestu pobíhala lesní zvěř. Pak to ale přišlo, naprostá bomba v podobě gurmánského zážitku a veškeré obavy jestli to za to stálo byly ty tam, stálo ! Yetti díky za tip. Ráno už bylo poněkud smutnější, začínám si uvědomovat, že přichází návrat do skutečného života, ale házím to za hlavu. Má být lépe jak v sobotu a ještě o něco tepleji. Vyprovodíme ty blázny co mají místo mozku převodník (to je kompliment), dáme si snídani a v oproti předcházejícím dnům nezvykle nepočetné skupince vyrážíme naposledy udělat oranžovou šmouhu do Znojemské krajiny. Jedeme kompenzečně. Celou dobu je dobrá nálada, užíváme sluníčka a společný chvíle. Na Hardeggu jedem až k bráně, kde Helmuth vybalí anglicky na paní pokladní, jestli by nás mohla vyfotit, zdá se že mu úplně nerozumí a tak se česky ptá jestli chceme vyfotit... Byla to česká, sympatická pokladní, která jak někdo poznamenal moc hezky voní, to jí zřejmě dostalo do rozpaků, protože si nakonec klekla a nechala si udělat...............................................fotku s námi.Ve spocených smradlavých hadrech. Každopádně některým členům naší skupiny to vlilo do žil čistou krevní konzervu a kopec z Hardeggu vylítli jak nic. Pak nás čekal jeden moc pěknej sjezd do Retzu , kde jsem za to za kolejema vzal. Moje avízo, že za to za kolejema vezme zřejmě nějak ušlo zbytku, tak jsem to roztančil sám, trochu jsem si myslel na to, že bychom mohli hecnout loňskej KOM, ve stehnech to ale už pálilo a na computeru jen 56, v tu chvíli mě zachraňuje Leoš, který jde přeze mě a vidím, že se chytli i ostatní přestávám pochybovat a snažím se je chytit, povedlo se. Za zadu na mě řve Quiťák, že mě zabije. Rychlé střídání, už jdu zase na řadu, na novej KOM to nevypadá, ale je to poslední intezitka a pořádnej sjezd, zvednu ještě jednou zadek a dupu co to dá. Na ceduli to je ale daleko a jdou přeze mě i ostatní včetně Quita, kterýmu se to nakonec taky líbilo, soudě podle toho že žiju. Nakonec bere tuhle prémii celkem lišácky, v duchu jen mi to rozjeďtě a až se vyblbnete nechte to na nás zkušených, Helmuth. V Retzu se poplácáme po zadách. Trochu natěšenej a zvědavej se těším jak to dopadlo. Snad i ten Tom vypadá, že si udělá profil na stravě. Nepadlo to tam, KOM of the YEAR má společně Helmuth s Leošem. Pak už jen rychle převléct, dát poslední společné jídlo, kde zhodnotíme uplynulý týden. Na jednou sedím v autě valím to po D1 a je mi trochu smutno. Teď se mi to, ale při psaní všechno vrací, Camrda a jeho točení klikama, Quit a jeho chlorela na lačno, pořád dobře naladěnej Tom a jeho kouzlení v kuchyni, Kocour a jeho Bloody Mary (alias krvavá prdel), Turista a jeho turistické tempo..., Kolíkáč s nezaměnitelným smíchem, Yetti jak optimalizuje trasy, špice s Leošem, Balu je prostě Balu, Nick, který si na nic nestěžuje sedí, mlčí točí nohama a to má najeto možná ještě míň jak já. S Profesorem a Pirátem jsme si toho moc říct nestihli, ale velkej obdiv draci, pěkně jste si to práskli. Helmuth má KOM a specifickej smysl pro humor, kterej mě pořád baví. Nerad bych zapomněl na duo vlčáků, kterým to lítá a je radost mít je na špici, teším se s Váma do Roudnice! Pepíno je taky ďábel, jeho kategorie má podle mě letos už vítěze. Prostě díky celé bandě, užil jsem si to a napříště rovnou hlasuju pro ubytování u Dyje. Snad jsem na nikoho nezapomněl. Ještě jednou díky bylo to super.