Oklepávání vína z hroznu, tak bych charakterizoval dnešní okruhy v Bělči. Na startu plno, stojím v poslední řadě a čekám na povel. Celý hrozen různě uzrálých plodů se dává do pohybu, ty na kraji trpěj na větru a zbytek se tvrdě drží stonku, který v prvním kole jede dost ostře a tak v závěrečném stoupání se hrozen začíná redukovat, začíná se taktizovat,nastupovat i vystupovat. Ve sjezdech jednoznačně vede Vita Mužík a to o třídu, kdy je shopen v jedné zatáčce si vytvořit 20metrovou díru, mě to mozek nebere a jedu si své, respektivě se držím stonku, který mě vyváží do druhého závěrečného kopce a když se uhlédnu, tak se udrželo dalších 7 kuliček. Takle obkroužíme další kolečko,ale někteří už vypadaj, že jen vlají za slupičku, která to nakonec nevydrží a odpadaj. Jsme tu tedy v pěti, Vitoš přitápí v posledním sjezdu, mě se zvedá z náklonu žaludek a chci vyflusnout vlastní pecku. To se po změně sklonu silnice mění a tři uzrálé kuličky se valí k cíli. Jedem kolem hřbitova, zkouší to Michal Koš, jeho atack pobírám a připravuji se na závěrečný utok na Michala z vnějšku a jen vyčkávám, až se nakloní do zatáčky, jenže jsem se přepočítal a ze zadu za to bere Líba a než se vzpamatuji,tak je o kolo předemnou, dávám si ještě dvacet metrů, ale díra narůstá, tak svěšuji a už jen mohu Líbovi pogratulovat......a upřímě jsem byl moc rád,že jsem mohl strávit dnešní hodinu a padesátpět minut v jeho blýzkosti, jen škoda,že si toho v průměrné rychlosti přez 37km/hod moc neřeknem.....