Ze sobotní časovky na základnu v Borové málem nedojedu, 10x otočím klikami a pak svěšuji nohy a nechám se unášet setrvačností. To jsou pane stavy! Ani tiskovka s Dreamerem a Kocourem zpestřená dětským animačním programem mě neprobere a s hrůznými myšlenkami na nedělní hromaďák jdu již před 22h. do peří. Název reportu je už v hlavě - „Časovkářský víkend“, v jasných barvách vidím odpadnutí na prvním brdku a plácání se na samotku do cíle…
Vzhledem k blížící se mokré vlně, raději volíme s Kocourem transport autem, trochu se rozjet proti okruhu a jde se na to. První sjezd údolím se neblázní, jen jeden z Dextru ukazuje dres v mini úniku, myslím, že to byl Škrabka. Hlavně krotím Čespu, aby ho nenapadli nějaké šílenosti, a pošetřil síly na top momenty s duem favoritů - Košíkem a Líbou. Že bych s nimi vyjel první Hláseňák o tom si mohu nechat jen zdát, hned na úvodním hupíku chytám odlep a jen s děsem v očích koukám, který zadek mi mizí. Je jich hodně a mezi nimi rozeznávám především Jeffa, Vencu Candru, Indiána. Kamila Ackermanna … no tak to je paráda.:-(
Magnetem se mi stává Pavlis - CyclingBrno, který již na startovní čáře sliboval svoje hlasové divadelní představení a tak si užívám jeho předsmrtných výkřiků a dechů … Je tu i orange bratr v boji Pistachio, jeho nápis na rámovce od Jense Voigta: "Držte hubu, nohy!" si volně parafrázuji na sebe: "Držte hubu, dutiny!"
Nádherný kopec, zakončený průjezdem vesnice, kde je množství fandící diváku, včetně našich Jany, Hany a Koucoura, který skvěle supportuje s bidony a studenou lázní na rozpálený zátylek. Stále čekám znamení konečná vystupovat, ale první kopec je za námi a já zůstal v pěkné početné grupě! Začínáme docela předpisově točit. Sjezdy si bere na starost zejména Václav Vodička - CyclingBrno, který to pěkně mydlí. A tak není divu, že jsme posbírali pár odpadlých, a třeba takový Kamil vždy potěší svojí přítomností :-)
Pistachio alias Vasili Vasilyevich Kiryienka tvrdí dlouhé špice bez mrknutí oka a tak kroužíme, kroužíme a předposlední Hláseňák nám oranžovým připravuje epické chvíle! Dvojička před námi a po chvíli je to jasné, Sparta, Dexter alias Jeff a Venca Candra. Uááá to jsou okamžiky! Kocour znovu připravuje krásné fanouškovské peklo a mačká nás do mrkvovo-pomerančového džusu.
Jeden nám odlétl na horizontu, ale já se již plně soustřeďuji na sjetou dvojku, jen ti dva jedou do UAC, ti musí zůstat za námi! Pak ještě uděláme chybu, když si nepohlídáme sjezd do Bystrého, kdy nám odjíždí mašina Vodička a odtáhne další dva borce z naší grupy. A v údolí již bohužel není sil a morálu na jejich sjíždění, navíc když zmizli nějak rychle z našeho zorného úhlu. Každý se připravuje na poslední rozhodující Hláseňák.
Na začátku kopce se s Jeffem špičkujeme, pak se chvíli přetahujeme o špic naší grupy, ale po chvíli ji okupuje jen duo orange! Parádní chvíle, s Pistachiem si drmolíme svoje mantry o držení hub a stoupáme stále blíže a blíže vysněnému cíli. Nápisy na asfaltu Vinohradské Šlapky tomu dodávají ty správné grády, na 500m se ještě ohlédnout a vidět tu ďouru na naše trio. Trochu jsem totiž zapomněl, že s námi jede Pavlis :-) A vypadá hodně bojovně!
Vzpomínám na svého bronzového Krušnotona, kdy právě s Pavlisem jsme se přetahovali na 250km na cílové lajně. Tak co dnes? Na 100m zkouším zvednout zadek, ale odpovědí je mi Pavlisův výbuch síly! Jooo tak pěkně pošetřil, na toto nemám odpověď! Gratulace!
Ale v cíli převládá euforie, objímáme se s Pistachiem, vždyť duo našich soupeřů, kteří mají co mluvit do týmové soutěže UAC zůstalo za námi!