Moje premierova ucast na zavode UAC Klikovy Vrchy je za mnou a jako temer vzdy byl skutecny scenar uplne jiny, nez jsem si pred zavodem predstavoval. Hlavni motivaci jet tento zavod bylo pomoci klukum z teamu nabrat nejake body do teamove souteze UAC, ja osobne bych si klidne dovedl predstavit vikend bez zavodu. Tomu jsem tak prizpusobil i vikendovy program, obohaceny patecni svatbou kamarada, patecne sobotni trance akci v Radosti FX do rannich hodin a vse zavrsene sobotnim odpolednim posezenim se znamymi z meho lonskeho pobytu ze San Franciska v kavarne. Tento necyklisticky vikendovy program byl opravdu povedeny, jen kdyz se to secetlo, tak se mi v nedeli rano moc nechtelo vstavat a prepinat do zavodniho stavu, ale modra obloha nad Prahou vypadala vcelku optimisticky.
Po 9h me nabira Kolikac s Profesorem, jen tak mimochodem rikam klukum ze vyjimecne nejedu rovnou v tretrach, ale mam i boty na prezuti, nebot cekam preci jen trochu mokro v lesich. Nacez jen tak mimochodem Profesor pronese ze si zapomnel tretry doma. Kolikac trochu znervozni, ale i extra zajizdku zvladame a do Bratronic dojizdime vcas. Ja delsi jizdu autem vyuzivam k polospanku, ale to uz jsme v Bratronicich a chte nechte musim vstavat i ja. Venku je docela chladno, nechavam tak moiru pod dresem, navleky na ruce, celenku pod prilbu. Jdeme se s Kolikacem trochu rozjet, ale zacina prset a tak to je takove rozjeti na 5km, ale az tak to neresim, protoze jak jsem psal, tohle neni zavod, ktery by mel mit pro me velkou dulezitost.
Coz se ale zmeni, jak odstartujeme, hlava se jako vzdy najednou prepne a mne se chce zavodit. Po startu je kratsi sjezd, drzim se pekne vepredu, ale na konci sjezdu vidim jak McHammer brzdi mozna az moc, tak jdu pred nej a pak se hned zacne jet ostre do prvniho brdku. Ve skupine se propadam, ale jsem bezpecne v baliku. Je nas tu kolem 40-50, takze si rikam ze i na konci baliku to bude v pohode. Asi by to v pohode i bylo, ale zacina prset a vjizdime do mist, kde kratce pred nasim prujezdem prselo vydatne. Za chvili je tak mokro vsude, nejdriv lituji ze jsem si nevzal neopren navleky ktere mam v tasce v aute, ale tohle se nedalo predpokladat. Navic za chvili je tak mokro a stale prsi, ze by to bylo jedno. Aspon si tak gratuluji ze jsem si namazal ruce hrejivkou, jakoby v predtuse co bude. A ono je, prichazi prvni delsi sjezd a ja s hruzou zjistuji, ze mi kolo nebrzdi. Ale ne ze by jako nebrzdilo, tak jak je na mokru normalni, mne nebrzdi doslova. Konec paky se dotyka beranu, az pak zacne kolo zpomalovat, ale ty prvni 3-4 vteriny kdy je zmacknu a nic se nedeje, jsou hrozne. V hlave se mi promita, ze jsem si chtel lanka pritahnout uz nekdy pred 14 dny, ale pak jsem na to nejak zapomnel a v suchu to jeste nejak brzdilo. No nic, moje chyba, snazim se otocit alespon dorazovym sroubem, ale moc to za jizdy nejde a efekt je nulovy.
Po tom prvnim sjezdu mam tak diru na celni balik asi 100m a jedu na doraz abych si to jeste sjel. Spolecne s Rihou z Kolokramu to nakonec sjedeme, ale hodne to bolelo. Balik pak zvolni a docvakne se jeste rada dalsich lidi a pred sjezdem do Mestecka je nas tak kolem 30ti. Do sjezdu, o kterem vim ze bude dulezity najizdim nekde v pulce baliku, jenze scenar se opakuje. McHammer taky jede sjezd hodne opatrne, mam ho na dohled i na kostkach, vidim jak mu tam kolo tancuje, ale ja musim jet s nohou vycvaklou z pedalu pro jistotu a ztracim jeste vic, pritom se ty sjezdy nejezdi uplne nadoraz a ja bych se ani nebal, dokonce jsem si pred startem trochu upustil kola, ale na ty brzdy, na ty jsem uplne zapomnel. Mozna jsem byl moc zhyckany hezkym pocasim, nebo takovou Giant Ligou, kde brzdy vlastne nejsou potreba. Pycha predchazi pad, alespon v mem pripade to nastesti dopadlo bez padu. V najezdu do dalsiho kopce mam tak opet 100m diru na Michala, ale verim ze si to treba jeste sjedu. Porad je mokro, je mi zima, ale aspon prestava prset. V kopci zase predjizdim dost lidi, nahore se dame dohromady asi 5 lidi se Suvadou nebo Thumou. Balik porad vidime, ale uz to nevypada moc dobre na dojeti. Odbocka doleva na hlavni a pak uz balik nevidime. Silnice alespon trochu osychaji a uz neprsi.
Nasleduje dalsi sjezd, kde mi zbytek nasi skupiny opet odjizdi a to docela vyrazne. Sice uz jsem se naucil s nebrzdicimi brzdami trochu lepe brzdit (mackam je nadoraz s predstihem), ale porad ztracim. Nasleduje dalsi dlouhy kopec, trochu se mi vybavuje z jednoho Vrchare, jinak ale trat detailne neznam. Opet dojizdim nasi skupinu, jeste nahore vidim skupinku s McHammerem. Pak se objevi zavadeci auto druheho baliku, predjede nas, ale zatim celo nikde. Naopak dojizdim Ludka Ambruze, pred par roky celkoveho viteze SUAC. Jedeme spolu, z kopce radeji za nim, ale silnice uz jsou napul suche, tak tolik neztracim. Pak nas dojede celo druheho baliku, Kos, Svoboda, Prucha, Janousek. Beda se mi zepta co tu delam, rikam ze mi kolo nebrzdi, ale je mi jasne ze si Beda mysli ze se jenom vymlouvam a proste jsem dneska marnej. Dari se mi s nimi drzet, pak odpada Ambruz. Zaroven ale na horizontu dalsiho kopce odjizdi Kos + Svoboda, cekam ze si to Liba s Bedou sjedou, ale nemaji se k tomu. Tim padem jedeme dal ve trech, dojedeme dalsi dva borce z prvniho baliku a do cile tak mirime v peti lidech. Tady uz me zavodeni zase konecne bavi, je skoro sucho, kolo funguje. Ale to uz se blizi cil, berou za to ti dva z prvniho baliku, jeste se za nimi zmacknu, ale ve spurtu me predjedou.
Na zacatku jsem psal, ze scenar byl uplne jiny nez jsem cekal. Tim jsem myslel hlavne to, ze jsem sice cekal, ze muze byt trochu mokro, ale rozhodne jsem necekal takovy dest a tak mokre silnice plne louzi, listi a naplavenin, vse korunovane mym podcenenim technickeho stavu kola. To dohromady utvorilo uplne jiny pribeh, ktery ale beru s nadhledem a jako potvrzeni, ze i kdyz mate v necem spoustu let zkusenosti, porad se najdou situace, kdy se naucite neco noveho! Klikovy Vrchy byly jinak vlastne hodne pekny zavod a vim ze to pisu skoro porad, ale i dneska jsem si to opet uzil!