Po delší pauze jsem se konečně utrhl z domova a vydal se na své první letošní UAC závody a to na časovku dvojic v Kněžmostě u Mladé Boleslavi. Na časovku jsem jel z chaty a tak jsem přemýšlel zda jet na kole, nebo autem. Nakonec zvítězila lenost a jel jsem na kole. Po příjezdu na místo mne již čekal můj parťák Iceman a předal mi licenci UAC sice se špatným jménem, ale se slovy, že mi jí příště vymění. Dále mi dal startovní číslo UAC a na záda připnul startovní číslo pro dnešní závod. Oznámil mi čas startu 11:18 a jelikož mi zbývalo cca 30 min do startu tak jsem se jel trošku rozjet a na místní BČ jsem doplnil cukry a to ve formě margotky. Když jsem se vrátil na náměstí tak již zde byly další šlapky a probíhala předstartovní diskuse. Pomalu byl čas jet na startovní čáru a tak jsme s Icmenem doladili taktiku, která zněla každých cca 30 sec točit špici. Na startovní čáre jsme se hecli s borcem z CKKV , který startoval 1 min před námi. V 11,18 hod jsme vyrazili směr Branžež. Vystartoval jsem hned na špici s tím, že ji rozjedu a po 1 min začneme střídat, Skutečně mne Iceman po první minutě vystřídal na špici, ale bylo znát, že mu to moc proti větru nejde a tak jsem jej na špici opět vystřídal, s tím, ať se zahákne, a já se budu snažit jet špici co nejvíce. Icemanovi jsem řek jen ať na mne houkne, kdybych mu náhodou ujížděl. Za Branžeží mne Iceman ještě občas vystřídal, ale jen jsme začali stoupat ke Kosti začal trošku ztrácet a já jsem musel zvolňovat tempo. Ve sjezdu k Dobšínu, se vzorně držel a v následné jízdě po větru od Přepeře směr Kněžmost jel jak víno. Prostě ty tři zuby na velké placce , která má navíc jsou na rovince znát. Cílem prvního kola jsme prolétli v čase kolem 33 min a já jsem na Icemana hýknul, že by bylo dobré dát výsledný čas pod 01:10:00. V druhém kole se Iceman již trápil o něco více a celou cestu až k Dobšínu se mne držel jako klíště, ale i několikrát hlavně ve stoupáních hýknul a já musel zpomalit abych mu neodjel. V posledním stoupání poblíž hradu Kost jsme dojeli prezidenta UACu, který vzorně táhl šlapku Marťase. V následném sjezdu k hlavní silnici nás předjelo několik dvojic.Když jsme se konečně dostali na hlavní a vítr začal foukat do zad měli jsme na toužený čas slušný náskok, ale byly to poslední KM a tak jsme to rozjeli až na neuvěřitelných 60 km/h. Do cíle jsme přijeli v čase 01:06:29 a tak jsme můj sen splnili. Já jsem se cítil absolutně v koho, ale Iceman vypadal trošku utaven a tak jsem mu nezáviděl těch cca 50 km do Nové Laky proti větru, které musel ještě urazit Sumář 40 km čas 01:06:29 : prim 36,10 km/h Max tep 180 prim 150