Jarní časovka mě letos po dvou letech opět zlákala, protože jsem jí loni nemohl jet ze zdravotních důvodů. Jako rovinář jsem byl celkem v klidu, bylo mi jasné, že skončit do poloviny startovního pole bude úspěch, ale zase jsem se snažil co nejlépe připravit a sám sebe překvapit. Výpadek v zimní přípravě byl přesto určitě znát, ale tohle byl první ostrý závod sezony a jednou se začít musí. Vytáhl jsem poprvé svého uhlíkového Arthura a jízdní vlastnosti byly po všech stránkách vidět. Na start přijíždím v doprovodu Anděla mezi posledními a tak mám úplně poslední startovní číslo 125. Hned od začátku mi přišlo, že tělo se snaží vzdorovat námaze a ani rychlost okolo 42km/h nebyla buhvíjaká. Tep šla jen pomalu nahoru. Snažím se zrychlovat, ale moc to nejde. Kupodivu protivětru se mi rychlost snížila jen na 36km což jsem čekal, že půjde níž. Čas v prvním kole 10:50 odpovídal realitě a já se snažil udržet tempo i ve druhém kole. Rychlost trošičku poklesla, ale nemyslím si, že nějak dramaticky. V cíli jsem z posledních sil zaspurtoval a tak mě překvapilo, že čas se mi ani ve druhém kole nezměnil. Výsledný čas 21:40 mě docela potěšil, ale hloubalo mi jak je možné, že obě kola mám nachlup stejné. Flákal jsem se v prvním kole, nebo jsem si naopak optimálně rozložil síly? To je otázka . Stačilo to na 54. místo, což je v první polovině pole, takže určitě spokojenost. Jinak to byl báječný den a skvělá příprava na B8... záznam z Polaru