Hodně jsem váhal jestli mám do úval jezdit, ale nakonec nelituji, byť jsem cestou u Brodu zmoknul a následně i u prezentace :-( Sám sebe jsem se ptal, jestli to mám vůbec zapotřebí ... Bylo nás málo (20), ale je třeba "jarní klasiku" udržet při životě. Startujeme na Hradešíně a hned se místy jede. Silnice je střídavě mokrá, vlhká a suchá. Dle předpokladů se cestou na Vyžlovku nic zásadního neděje, stejně tak se do Skalice "nic neděje", akorát v balíku to svištíme 40km/h, na což nejsem z mých sólo jízd zvyklý. Ve Skalici na kostkách chci jet zepředu, jenže Míša Somr kolem mě přelétne, pak i další a rázem máme dole díru, kterou musíme lepit. Pak se naštěstí tempo zklidní a je čas sáhnout do kapes před zásadním Dojetřickým sítem. Kolíkáč hýří hláškami, mačkám mezičas na mostě a jedu z čela. Jen čekám až to někomu připadne pomalé :-D Před vsí za to bere hvězda z Lawi, po ní jde McHammer a je vymalováno. Ani se nesnažím, prostě vím, že na to nemám <:-( Ale ostatní také nevypadají zrovna čerstvě a za sílícího deště i větru se nás formuje asi 6 do grupy. Karel Bartoš na Colnagu ukazuje, že to má pořád v sobě, Čespa točí na krosce děsivé kadence, do toho nevyzpytatelný snílek s Šumavskými Pancíři v nohou, taky borec v kraťasech CK Příbram a taky "poblitej" prezident či Technik :-))) Na plošší pasáži to chvíli zkusím roztáhnout, ale pak spíš okřikuju zbytek osazenstva, ať se na to vy*ereme, že mají půl minuty. Vlhký sjezd do Chocerad se mi nejede dobře, vzadu je další tragéd Dreamer a taky Kolík. Kopec na HP se moc nejede, dávám 53/23 a celkem s přehledem si jedu podle sebe, dvojička je na dohled ale je to nereálné sjet. Zbytek grupy se různě trhá až ztrácíme Technika. Snílek občas přiloží pod kotel než mu dojde. Mně taky dojde, všem tak nějak dojde na špici šťáva ... Počasí se pomalu zlepšuje, jen ty kostky na Ondřejov jsou čím dál tím drncavější >:-( Pak už elitní duo ani nevidíme, jede se takové udržovací tempo, tudíž se mohu i vyskytnout na špici, ale cítím, jak mi síly rychle ubývají a nohy tuhnou. Jedeme vstříc slunci, ale fouká spíš proti. Prezident si to užívá a děkuje za spolupráci už na Mukařově :-))) Klesající úsek do Přišimas beru na sebe, stejně tak magnet nad Škvorec. Chybí 600m dojezd na Hradešín. Z první figury jen čekám kdo mě přelítne - CK Příbram, pak Karel Bartoš a zbytek bez nároku vzadu. Asi v půli kopce vidím jak Příbramákovi dochází, Karel jde přes, já si cvaknu na 53/19, přiblížím se a na 17ku dovrším dojezd bronzem. Jo, euforie. Akorát pohled na čísla hovoří jasně - jelo se tak o 2-3km/h pomaleji než dřív, i do kopců žádnej šlágr a z toho se pak podaří dojet v použitelném stavu. Kolektivně se přesuneme k vyhlášení, sníme horu pudinku a za dalšího deště končí Sázavák 2017. Díky všem, jelo se celkem ohleduplně, jen to počasí ... Na to, že jsem už víceméně ukončil závodní kariéru na kole to ani z mé strany nebylo úplně tragický :-D