Čelákovice a jejich večerní běh to je intenzivní sportovní vyžití, které se dá zvládnout mezi 20-30 minutami. Jsem tady potřetí a v předchozích dvou ročnících jsem dostal na prdel úplně ode všech. Tenhle běžecký rok byl v mém případě takový chaotický a spíš vytrvalostní než tempový a rychlostní. Úterky a čtvrtky sice pobíháme, ale čím blíže ke 4min/km tím je to horší. Camrda a Dreamer raději volí variantu vlezi do závodu až budu běhat svejch 3:50/km. My s Kolíkáčem do toho jdeme s cílem ukázat dresíky a prásknout si co to jde. Od tradičního soupeře Prchala mám už týden přes Barbánka zdravici, tak měním rodinný program a vyrážíme vstříc 6,5km čelakovického asfaltu. Kuře je tak naspeedovanej až to hezký neni. U registrace trochu zblbneme holky, takže zapomeneme nahlásit jména, ale to s pozávodě vyřešilo. Rozklusávám se a povzbuzuju Lucku, Kuře ukazuje jak na běžeckou abecedu a díky prostojům máme s Robertem čas shodit oblečení a jít krátký-krátký. Barbánek určitě poběží s Čespou, na startu spousta známejch tváří, prej je nás veteránů celkem 49. Od startu většina hned na plný gule. Čeká nás 4x 1.625m, ikdyž v cíli nám to ukazuje celkem o 100m víc (každá vteřina v průměru se počítá. Loni jsem přepálil první kolo, paky chytl krizi a přežehlili mě všichni. Letos moc dobře ím, že je Kolíkáč nebezpečněj i kdyby 100x říkal, že na to nemá, ale já mám jediný cíl. Běžet bez háku s panem Prchalem, žádná schovávačka a uvidí se. Pole závodníků po 500m řídne, tak nějak odhadnu kde jsem a ejhle běžím po boku Pavlovi a před náme Kolíkáč. Toho docvakáváme a on se řadí za nás. Robert se následně transformuje do role běžeckého komentátora jako by měl kyslíku nadbytek, zatím pohoda Kuře s Pimplem fandí, Honzis u cíle. První dva km moc rychle (4:05 respektive 4:00) Běžím si svoje tempo tak abych byl schopen zareagovat na případné ataky. Do mírného stoupání do toho vždy jde Prchal, naopak po rovině a cestou dolů" protahuji krok ať to nemají zadarmo, že :) Každopádně jsme jasná skupinka, před náma dva kluci, ale nechce se mi je sbíhat. Dnes běžím hlavou a cíl mám jasný. Nenechat to Robertovi zadarmo a doběhnout před Pavlem, ostatně klobouk dolů za to co dlouhodobě předvádí! Stabilní výkony. Na Blaník mi nedá čuchnout, desítku má z loňského roku rychleji než já ... Ale dnes jsem si tak nějak jistý, že to dám. V posledním okruhu nás předbíhá "mrož", asi proto že jsme fakt trochu zpomalili. Chytám se ho a kluci mají trochu díru, tu lepí Kolíkáč a Pavel má drobný zásek, po 6km to s Robertem rozbíháme pořádně a Robert běží parádně, posíláme tam poslední úsek v tempu 3:45/km a srážíme celkovou průměrku na 4:08, počítáno na naměřených 6,6km. Pro mě osobák, ikdyž malý. Šlo to víc, ale nebylo se proč mačkat a hlavně jem se bál, že mě to skosí a to by mě mrzelo dvojnásob.
Barbánek na 4. fleku a vyhrává v tombole kolo.
Mladý kluci běžej famózně. Honzis je famózní tempomat, Kuře se neskutečně zlepšil a vidět celkového vítěze, jak to posílá za "tři na kilák" to je fakt zážitek. Tomu nestačil ani mistr republiky v maratonu Petr Pechek.
No a naše cyklistické a běžecké kladivo McHammer to je kapitola sama pro sebe. Škoda, že nemá oranžový triko. Sice mi přišlo, že mu ke konci trochu docházelo, ale podívejte se na ten jeho čas! Paráda.
Byl to super týmový výkon, od běhu po fandění. Díky šlapky!