Marcel

Mužské jméno pro mě nevím jakého původu; zdrobnělina dámského jména, skrývající v sobě nejedno tajemství, životní příběh…; kuchař, snad i číšník v jedné osobě; s promnutím recepční po chirurgickém zákroku.
Pes se jmenuje MAX!

Ano, vše toto skrývá jméno, či přesně řečeno název: Marcel. Dvoudenní příběh, čtyř potulných ,,trampů“. Proto nečekejte žádnou větrnou či slovní, nebo GPS bouři kilometrů, převýšení, rychlostí.

Doporučení (s sebou):
Neberte si sebou žádné kraviny. Stačí lahev vína, otvírák, pozor skleničku ze skla páč víno by jste mohli urazit či by mohlo nasát jiné pachy, to prostě platí! Něco k zakousnutí - když vylezete první kopec, starý pard Malina chytne slinu a ostatní přestože se ostýchají, v okamžiku se přidají.
Dále Ibalgin když bude nejhůř, nůž kdyby jste snad uklouzli a zůstali zaháknutí na skále o poutko batohu, plyšového talismana k vyplnění prostoru aby jste vypadali rovnocenně, naplněni. Prezervativy jsou v běžné nabídce penzionu!
Co se týče oblečení, je to na Vás. Předpokládám že nejste začátečníci a už jste aspoň dvě hodiny stáli ve sněhu, či vobjeli Matina na bílém kole.

Cestou:
hned v úvodu se nebojte zimy, kamarádi jsou zkušení, mají svižné tempo, teplo se dostaví po 2-3minutách. Vyserte se na GPS. Všechny tydle vymoženosti nechte klidně doma, radši vemte foťák, páč Jean se nenabídne a schovává ho v pouzdře, jen se vychloubá modelem a funkcema. Nemusíte se pak trápit tím, že jste zapli modul až na pátém metru, či prvním nebo desátém kilometru, či nadávat proč ta krá… nechce načíst polohu…
Radši si užívejte okolí, přírodu, poslouchejte co se děje kolem, nespouštějte oči z kolegů, protože oni jsou nadšení, že mají někoho nového a neví co od něj čekat, a tak hopsají jako kamzíci sem a tam (mohli by se ztratit a Vy by jste třeba jednoho nechali zbytečně hledat policií), nebo šmírují kolik lahví jaké chuti nesete skutečně v batohu…
Je třeba nasávat atmosféru, mít důvtip, mít sebe a ostatní rád, umět si z druhých (to umí každý), ale hlavně ze sebe - srandu.
Věřte tomu že za řečmi v multimediálních liniích se skrývá skutečně to, po čem toužíte! MAX i málně!!! Po té se můžete třeba i najíst, i když trpíte debilní průmyslovou chorobou, nebo brnknout o rock, poněvadž tak se to v něm zpívá (Iron Maiden, The Wicker man – Your time will come).
Zde je právě přínosné to, že nemáte spuštěná ta průmyslová udělátka, neberete je do ruky a sledujete co se říká. Pak nemusíte přemýšlet či škemrat o tečky, zavináče,… a třeba využijete nabídku extra vysokohorské supervoňavé kávy v závětří sv.kaple plné panáčkujících prohnilých trilobitů.
Vyplatí se počkat na kamarády, každý máme své méně líbivé stránky, které společně schováte za druhého a společně si ty skvělé dokážete lépe užít, obzvlášť když společně myslíte na MarcelA a sem chtěl říc, že je vlastně cesta po hřebeni hodně, hodně dlouhá a kdo ji nezná ten neví že:
Marcel na vás stále myslí, a rád posílá tekuté pozdravy
se do saunovacích kamen nehází bordel, páč to pěkně hoří
Jean skvěle chlastá a pak srší slovy jako kulomet!!!
tzn. Po ruce mějte společenské hry, nejlépe ty, u kterých musíte rozhýbat všechny své partie: ruce, ústa, tělo. Nebojte se ukázat co dělá sekretářka se svým šéfem…
Po zalehnutí je lepší usnout, aby se nemusel koukat na vír v umyvadle.

Ráno se zásadně nepřibližujte k umyvadlu, není třeba si brát kartáček, atp…věřte že je to tak: Ráno je léčí Krakonoš, projímadlo hor Krkonoš!

Těžko radit, jestli je dobré se v úvodu stoupání hlasitě vychloubat: tady to znám, tady jsem šel… všechno kamení je tu stejné, MAXi podobné. Jo mělo to být ku… delší. Vypněte kámošovi navigaci! Do 15 to přeci nestihne!!! (ale po bitvě je každý generál…)
Tak si užívejte co to jde, hltejte, nemyslete na předešlou noc. A když vám něco vadí či bolí, položte si hlavu na stůl, počkejte až se kámoši občerství, pak se hezky vyfoťte, bude to komu posílat!Je dobré zdržovat a kontrolovat email. Nemá to sice cenu, ale najíte se dobrých žeber na Výrovce a nálada se zlepší.

Hned večer, po návratu:
Nemusíte nahrávat GPS, hodnotit převýšení, navýšení, odlišení.
Každý máte něco a i když kamarád jemně řekl: je to ve Vás, je dobré prověřit jak to nakonec bylo … … … .

p.s. Pokud nemáte boty, tak si ty staré navoskujte, minimálně se budou lesknout. Hůlky nechte doma, běžte od Smrkové boudy, je tam opřená smrková.