Kultovka v Berouně, konkurence jak prase, samí triatlonisti a lidi, co fakt běhaj. Na čáře kecám se Seržou až jsem asi 150tej 8-\\ Začátek tudíž všechny předbíhám, hecuju Kolíka, míjím Toma Rycheckého a jen pomalu se blížím ke grupě Ondra Teplý. Konečně za krátkým hupem je docvaknu. Je tu vybraná společnost Tomáše Křečka a Radky Churaňové. Endorfiny mě ženou dopředu, Ondra odpadá dozadu. Dobře, nemusím se nechat porazit od všech! V terénu jasně poznám, že jsem marnej, silniční závodky od Mizuna kloužou a já to fakt neumím, takže je přede mnou i přízrak Šára 8-o Nechci, aby mě tahle holohlavá hora porazila, takže na asfaltu do toho jdu, i když tempo 3:50 je teda dost bída na místní poměry :-| Otočka 33:33, cítím se docela dobře, stíhám Beshira, ale všichni jsou dost přede mnou a nechápu, jak jsem tu mohl na lehce jiné trati se Srbskem běhat pod 1:05h!!! 10ka 38:02, žádnej zázrak, sil najednou rychle ubývá, jdu sice před Beshira, ale v terénu opět trága, začíná navíc mrholit a já kolem vody promrzám. Stehna tuhnou a je to nekonečné! Tempo spadlo ke 4min/km, Jirka Wallenfels vzpomněl na své tempařské schopnosti a nedaruje mi ani metr, takže pořadí už nevylepšuji. Co mě ale totálně vytáčí je grupa Křeček, Šára která mě přeletí 600m před cílem a já nemám nárok :-( Hodně mě to vzalo, ale ztuhlé nohy nedokáží nijak reagovat a hlava taky vypnula, tudíž jen z povzdálí sleduji jak se mi vzdalují a stihnou to pod 1:08, já o 7sec ne. Jsem celkem v poho, jen nohy jak z olova a chlad s deštěm mi nedělá nejlíp, a tak se jdu najíst sušenek do školy. Po několikátém čaji je to dobré, ale umístění teda bída a rozhodně nemohu být spokojen.