tenhle závod jsem bral jednak jako rozjetí před Krakonošem, jednak jako náhradu za Krušnoton, o kterém jsem byl tou dobou přesvědčen, že ho z důvodu termínové kolize s rodinnou dovolenou nepojedu (ale nakonec jsem ho jel), protože trasa tohoto závodu se s Krušnotonem částečně shodovala (s aktuální trasou to byl úsek Litvínov-Dlouhá Louka-Fláje-Litvínov, s dřívějšími ročníky i úsek Janov-Křižatky-Mníšek-Nová Ves v Horách). Jednalo se o typicky vrchařský závod, který by mi měl sedět, po krátkém rozjetí přes město se najelo do největšího kopce na Dlouhou Louku, a mně nějak brzy došel dech. Tedy kopec jsem vyjel asi nejrychleji, co jsem ho kdy jel, ale jak to bylo krátce po startu, tak všichni měli dostatek sil a dost mi to tady ujelo. Zůstal jsem v takové menší skupince odpadlíků, byl jsem tam asi nejsilnější, tak když jsme po výjezdu k Flájské přehradě uviděl asi 200 m před námi jinou skupinku, vyrazil jsem na zteč s cílem zkusit se tam docvaknout. Je tam jedno takové místo, kde se to ještě trochu zvedne, tak tam jsem bojoval, černo před očima, a skoro se mi to povedlo, dostal jsem se na vzdálenost tak 20 m od zadního kola posledního jezdce ve skupince, to už tam prostě skoro bylo, jenže mezitím jsme se převalilo přes horizont, skupinka zrychlila, naopak já začal bojovat s protivětrem a bylo to v háji, už jsem je pak neviděl. Tím pokusem jsem se navíc ocitl dost daleko před tou mou původní skupinou, čekal na nás přejezd na Klíny, pak sjezd do Litvínova a hned zase dlouhý výjezd přes Křižatky na Mníšek, tak jsem se celkem logicky rozhodl na nikoho nečekat a vrhnout se do toho sám, jak to půjde. A ono to šlo, sice už jsem nikoho nedojel, ale mně také ne (s jedinou výjimkou nějakého borce s lepší výkonností, co měl asi defekt a převalil se okolo mě celkem suverénně), takže pozici jsem už udržel, ale zase jsem půlku závodu jel úplně na samotku. V závěru ještě do průběhu závodu výrazně promluvilo počasí, ráno to vypadalo dobře, bylo teplo a předpověď vypadala, že by pršet mohlo, ale spíš ani nemuselo, tak jsem vyrazil (ostatně jako většina) jen v krátký-krátký, ale teď, jak jsem se přibližoval do posledního úseku (kopec z Nové Vsi na Lesnou), tak cílová Lesná byla celá zahalena v zlověstném černém mraku, ze kterého se ozývalo hřmění a začínal se zvedat vítr, takže tady v nezmoknutí už mohl věřit jen naprostý snílek a bezbřehý optimista. To já nejsem, a tak jsem taky po zásluze na posledních asi pěti kilometrech totálně prochcal. Ke konci už to bylo doslova bičování gejzíry vody shora, nahoře je taková odkrytá náhorní louka, tam to práskalo zleva zprava, to už jsem se i trochu bál, po silnici se valil potok vody, pak po odbočení z průjezdné silnice na silničku na Lesnou už se místy valila dolů řeka s blátem a šlo to už i nad ráfky, tak to byl celkem očistec. Těsně před cílem jsem ještě předjel jednoho promáčeného, a šel se rychle usušit do stanu. V cíli jsem pak zjistil, že sice telefon jsem si prozřetelně do igelitového pytlíku stačil dát a ten tedy ten chcanec přežil bez úhony, ale peněženku už ne, je to taková látková zelená potvora, a ona pustila barvu a obarvila mi všechny bankovky uvnitř na zeleno (musel pak s nimi na výměnu do banky). Nakonec jsem to dal v čase těsně pod tři hodiny (2:58:56 h, 24,2 km/h), umístění absolutně 120. ze 155, v rámci staršího balíku UAC pak 26. z 36, no ale projel jsem se a cestou zpět už po dešti ještě sebral jednu novou vesničku - Hora Svaté Kateřiny. Zvítězil Ladislav Fabišovský (SWEEP Ultimate Sport) v čase 2:09:12 h (33,4 km/h) před svým týmovým kolegou Ondřejem Pávkem a Tomášem Kotrlíkem (LAWI STARS - GIANT). Společníka mi cestou v autě dělal Pavel Liška z CKKV, ten zajel velmi pěkně za 2:38:30 h (94./155 a 20./36 UAC).