Přelom srpna a září mě pomalu láme k zimnímu spánku. Ale Klikáče stále v hlavě blikají a lákají k účasti. Nakonec se vše v dobré obrací, a i díky letnímu zářijovému počasí je tu zase chuť. Neděle je sice již podzimní, ale stejně naposledy oholit kopyta, ať to slibované mokro a blatíčko z křivoklátských kopců nedrhnu z chlupů.
Parádní konkurence v II.balíku včetně 7 nezlomných orange. Bohužel v 1.balíku ani jedna naše noha. Pantáta se svým doprovodem Mišutkou, na to se hezky kouká. Ťuknout si letos pro mě naposled pěstí pro štěstí. Jen mírně poslintané silnice a palba hned od lajny. Odjíždí Bryxi+1, zkouším vystřelit za nimi. Kotví mě Standa Vohník a ptám se ho, jestli to mají s Bryxíkem takhle domluvené. Prý ano. Ale balík jede, hlavně Kolokrám, Béda Průcha a i já se stávám součástí toho kolotoče, který sjíždí úspěšně uprchlíky.
Jede se stále hodně svižně, takže před Myší dírou průměr kolem 40km/h. Dostávám tvrdý úder kamínkem do holeně a i kapka krve se objevuje. Jsme ale ve válce o mistrovský dres, tak na nic nehledět. Sjezdy všichni opatrně, ale stejně tam nejsem, jak bych chtěl být a k Alžbětě chytám odlep od TOP vrchařů. Bolí to jako sviňa, ale nechci tady zůstat. Formuje se stíhací grupa, ale Sparta kotví, tak to na sebe berou Šlapky! Gumujeme si držky s Dreamerem a Jardou Halíkem +1. Zpětně vím, že toto byl rozhodující okamžik, nechali jsme za sebou hodně svých soupeřů. A jsme odměněni, před Městečkem jsme zpět ve hře za zaváděcím autem. Tohle je nesdělitelná euforie, kvůli které to všechno stojí za to!
Ale zase se blíží klikatý sjezd a pak hned kopec, musím dopředu! Dodávám si odvahy a s poslintanou bradou najíždím do klesání na druhém fleku. Ve sjezdu mírný propad, ostrá pravá a za přejezdem ve vyvoněné společnosti Kubánce, Košíka, Bédy Průchy, Martina Beneše a kluků s Příbrami ... jo tohle jsem si přál! Po pár metrech je ale jasno kam patřím, tak jen čekám, kdo mě sjede. Pepa Vejvoda povzbudí, ale na něj nemám, ale bohužel ani na další, kteří mě míjejí. Kudla zvedni ten zadek Kolíkáči! Nejde to, trápím se, Dreamer mizí i s Jardou Rendlem a famózním Pavlem Krobem. Věčná škoda, že jsem nehákl, mohlo to být ještě veselejší…
Zůstávám s Jirkou Říhou z Kolokrámu a slibujeme si navzájem, že se jen tak bez boje nevzdáme. A začíná další epická stíhací jízda, nejdříve Jarda Halík se zvedá že škarpy v serpentinách nad Roztoky, pak na Leontýn dorazíme Bryxíka a ve Zbečně Pavel Kroba. Sýkořičák tak, abychom ho kompaktně zdolali a mohli roztočit kolotoč. Bryxík nestřídá, prý spurtovat nebude. Ale když pak v dáli před Žilinou zahlédneme grupu, tak se taky přidává. Před Družcem před krátkým magnetem už jsou na dostřel, zrovna jedu špici a najednou se to valí přese mě. Chtějí je dorazit a mě tady nechat? Kudla to je zase bolest, ale v Družci už hltám vodu ze zadní galusky Jardy Rendla. Jak opojné!
Teď už regulérně prší a hraje se hra na schovávanou. Bohužel závěrečný magnet do cíle už jsem hodně na limitu, nohy vypovídají poslušnost a jen dojíždím bez boje...
Cílový pokec s vítězným Kubáncem, který si to praskl s Mistrem Košíkem. V autě nesdělitelná pozávodní náladička se Snílkem, který zajel parádně! Jooo stálo to za to! Díky Kladeňáci za Klikáče, tohle se nikdy neomrzí!