2010 to začalo. Kolíkáč oživil vzpomínky na rok 2006 s legendou Vyhupem a nalákal mě do cyklistického ráje jazykových skvostů zapomenutých vesniček...byl to nezapomenutelný výlet a zrodila se tradice. V roce 2012 Kolíkáč znovu oživil vzpomínky, tentokrát na dětství, na tábor na konci světa v Rytířově a že prý si chce splnit sen, ještě jednou se tam podívat. Tradice se rozrostla na dvojboj, opět neskutečná pecka. V roce 2014 mě Kolíkáč konečně přemluvil realizovat další sen, projet se na kole po nedostavěném a zakázaném mostu na Želivce, který končí uprostřed přehrady. To už byla skutečná perla, pro mě královská etapa. Zrodila se ojedinělá trilogie celodenních vyjížděk během šesti dnů. Od roku 2010 jsme s bráchou nechyběli ani jednou, vedle nás se vystřídala spousta ŠLAPEK i NEšlapek. Zažili jsme všechny možné i nemožné rozmary počasí a potvrdili si, že oranžový duch přežije vše. Od roku 2014 se pro mě stal tento trojboj vyvrcholením zimních výletů po naší úžasné krajině...Kolíkáči děkuji...
P.S. Letos to byl s největší pravděpodobností můj poslední trojboj... 8-\ 8-\ 8-\