Letosni rocnik SUAC se pomalu rozjizdi, dalsim zavodem na rade byla sobotni casovka v Klatovech, ktera se jede jako nahrada za zruseny hromadak v Kramoline. Ten by mi asi sedel vic, ale nevadi, stejne mam regeneracni tyden. Jaka to zmena, nemuset o vikendu jezdit dvoukilo a v poklidu si objet kratkou casovku. Do Klatov je to take kousek a tak vyrazim na prezentaci po ose, abych se rozjel. Spolecnikem je mi neprijemny protivitr, nohy se moc netoci, bude to dnes zajimave. Na prezentaci starsi pani probira vcerejsi etapu Gira v Izraeli, evidentne fanynka cyklistiky, tak to ma byt. Po prezentaci mam hodinu a pul do startu, slunce sviti, jedu si projet okruh. Prvni pulka proti vetru, druha po vetru. V pulce okruhu vidim pekne mistecko na louce s baliky slamy, tak si tam udelam kratsi opalovaci intermezzo, protoze casu je dost. Mozna jsem to s tim pobytem na slunicku trochu prehnal, ale je prece regeneracni tyden.
Pak uz se blizi cas startu milovymi kroky a tak se musim prinutit k alespon nejakemu intenzivnejsimu rozjeti. To se nakonec dari a tak se na casovku docela tesim. Navic par minut pred startem vidim finisujici oranzovy dres nejake Slapky, kdopak to asi je? Rikam si Strejda, Pistachio, nebo Mlhos? Nakonec je to Pistachio, kratce se pozdravime, protoze Pistachio je mimo smysly po dojeti a mne zbyvaji dve minuty do startu. Jeste se domlouvame, ze mne pak doprovodi na Sumavu, protoze se tam chce jet projet.
To uz ale stojim na startu a jdu do zavodu. 17km, prevyseni kolem 100, takze s mym normalnim silnicnim kolem to bude kolem prumeru 40, na vic to dnes nevidim. To se nakonec potvrdi, prvni pulku jedu v avizovanem protivetru, dojedu dva borce, ale jde o nekoho vyrazne starsiho a jednu slecnu. Zato kdyz se trat stoci do posledni tretiny ktera je po vetru, vidim ze me dojizdi nekdo na specialu. V kratkem brdku jeste rozestup drzim, ale jakmile zacneme klesat, je videt, jaky rozdil kolo (a mozna dnes i nohy) delaji. Za chvili jsem dojet a predjet a borce ani neuvisim. Zaverecny km je rovinaty mirne do kopce, tam tam dam posledni zbytky sil, ale jeste se musim vyhybat dopravni nehode auta s cyklistou, nastesti to nevypada na nic vazneho, ale rozum zustava stat, jak se na takovem miste neco muze stat.
Zaspurtuji a jsem v cili. Kluci jako Jirka Voracek maji cas asi o minutu lepsi, takze je mi jasne, ze dnes na stupne vitezu cekat nemusim. Potkavam bikera M. Striezence a s nim nakonec v poklidu jedeme domu, protoze Pistachio nakonec zmenil plany a vyrazi pozdeji, tak snad si Sumavu i tak dneska uzil. Prestoze jsem nijak extra nezajel, i tak me casovky porad vnitrne bavi a vzdy se na ne tesim. Snad to tak vydrzi i nadale, byt je videt, ze doba se posunula a bez trochy specializace / optimalizace materialu a treninku uz to dneska nejde, pokud chcete dojizdet na podiu.