Takže jako NEzávodní Doksy :-). Byl to mazec velikej. Tahle sezona je zatím z hlediska četnosti příjemných zážitků až neuvěřitelná. Začalo to PIMem, pak PRS se svou atmosférou, v uterý ty kule co se jeli na Kolodějích a teď tohle. Čekal jsem pohodovou nezávodní vyjíždku a je fakt že se začalo i vcelku rozumně. I když se jelo celkem tempo, trasa vedla zezačátku převážně z kopce nebo po rovině, takže usměvy, kecalo se, pohoda. Co se bude dít pak naznačilo až stoupání v Řepíně. Malina s Kolíkáčem se přeze mne převalili hned po pár metrech, Pavel Chyský to rval na velkou pilu na svém karboňáku, no jen jsem zalapal po dechu a bušil do toho taky. Protože mám letos po zimní přípravě nějak pořád problém s intenzitama, tepu se nechce vůbec nahoru, tuhle jízdu na krev jsem velmi uvítal. A spokojeně konstatuji že je to čím dal lepší, nahoře jsem měl na tepáku 176, hurá alespon něco. Na kopci se chvili čekalo, zdlábnul jsem banán a vyrazili jsme dál. Nějak jsem se dostal na špici vedle Pavla Chyského tak jsem vyzvídal co nás čeká. Pobavila mě informace že je dobre pošetřit nějakou sílu na cestu do Prahy, že se na nikoho nečeká, jede se kaše a kdo neuvisí má smůlu. Tam někde v klesání do Kokořínského údolí mi to ještě přišlo zábavné. Údolí k Romanovu se jelo celkem pomalu stejně jsem ale nějak cítil že to není ono. I tak když přišel Romanov, vyrazil jsem dopředu, jel jsem na max, tepovka zase stoupala přes 170. Nojo jenže Kolíkáč pořád přede mnou, jak ho mám letos konečně porazit když mu to zase takhle jezdí. O Malinovi nemá smysl ani psát, když někdo stačí Vyhupovi na Kolodějích v kopcích tak ho Romanov nerozhází :-). Petr a Diablo jeli vzadu pohodu klídek jen tak točili nohama. Po tomhle stoupání se opět čekalo, zformovaly se dvojice a svištělo se dál. Svištělo doslova, do Tachova už nezbývalo moc km tak tempo stoupalo, slabší odpadali, balík se dokonale rozpadl. I když byl stanoven úkol tehle vyjíždky poznat stav vozovky, skouknout nebezpečné místa, já začínám vnímat jen zadní kolo těch přede mnou. Asi se na mě projevily ty dvě větší stoupáni vyjete na krev a nohy už nějak nejely. A když ještě pánové vystupňovali tempo a bylo jasné že na Tachově se bude spurtovat, vzdal jsem snahu o udržení v elitní skupině uplně. Jo tak vypadaly NEzávodní Doksy. V Tachově jsem měl na tacháči necelé kilíčko, dali jsme pivko a vyrazili do Doks na oběd a po delší pauze hurá domu. Na cestě do Prahy se opravdu nějaká snaha o udržení většího balíku neřešila, neskutečně nadupanej Chyský s Jardou Hanzlem a ještě jedním borcem z CKKV to rozjeli, Malina s Kolíkáčem se za ně zavěsili a bylo vymalováno. Já za nima plandal a ostatní odpadli uplně. A neplandal jsem dlouho, poslední brdek před Liběchovským údolím, to byla pro mě už konečná, ztratil jsem cca 20m a v tom bočním větru jsem neměl šanci to sjet. Takže už jen stručně, až do Prahy těch zbývajících 50-60km jsem jel sám, snažil jsem se držet rychlost nad 30km/h, pak od Mělníka už foukalo hezky dozad, dobre to bylo. Celkem najeto pohodových a samozřejmě zcela nezávodních 171km, avg 28,4km/h, prum tep 141.