Tak máme za sebou "Vyklusávající" vyjížďku ve "šnečím" tempu Praha-Doksy. Na srazu Iceman, Kolíkáč, Šemík, Diablo, Malina. Počasí a počet lidí celkem nasvědčovalo tomu, že to bude prima den. Sice foukal vítr proti ale věděli jsme, že na zpáteční cestě, až bude míň sil tak se pojede po větru. Vyjel, tipuji 30členej balík, tempo bylo do prvního kopce pohodové, srandičky, pokec...Navíc s náma jela jedna organizátorka cyklistické lenosti regulovčice Jarmila, jak jsem se dozvěděl, tudíž se na křižovatkách nemuselo stavit později ani přibržďovat, tohoto luxusu jsem si opravdu užíval:)Na první kopci v Řepíně přišla mírná selekce a roztrhání na skupinky. Začalo se mírně závodit:) Do Kokořínského údolí už jela 15členná skupina, která si to chtěla rozdat o neoficiální bednu. Prémie do Romanova hodnotit nemůžu, jelikož mě Kolíkáč opět vyhecoval, a tak jsem si ten kopec dal trochu rychleji než je na vyjížďku zdrávo:) Ke konci tratě se jeli už solidní kule a na mírném kopci kilometr před cílem už jsme zůstali jen já, Kolíkáč a Roman Chládek z CKKV, který to do kopců bral hodně od podlahy. Kolíkáč je hold závodník, a v závěrečném brdku jsem mu pro radost nechal první místo:))) Přišlo osvežení v Tachově a oběd v Doksech. Zde se odpojil Iceman a pokračoval směr do kopců na chatu, nechci ani vědět kolik ten blázen najel. Po jídle, kdy celkem ztuhly nohy a morálka, se jelo zpět směr Mělník. Ovšem zde přišel joke. Jedu vedle Šemdy na špici, trochu kecáme, trochu se kocháme krajinou, odstřídáme a nastupují na špici CKKV-Chyský a Hanzl, kola dohromady tak 250, a jejich nohy si pojišťovny cení asi také na hodně. Určitě mají proč. K tomu zmíněný vrchař Roman z CKKV a opět neudržitelný Kolíkáč.Tempo opravdu mile překvapující. Po guláši nastávají problémy uviset. Nicméně zatínám zuby a letím s ostatními směr Mělník. Průměrku jsem na tomto úseku neměřil ale jestli plácnu 40 tak nebudu daleko od reality. Nepoznávám jestli auta předjíždí nás nebo my je. V Mělníku tento úlet končí a já s Kolíkáčem, pokračujem směr Praha jen ve dvojici. Trochu bloudíme po návsích, ale moc nám to nevadí. Vidina 200km nám dodová potřebnou sílu. Pak příjde druhý joke se slepou novou silnicí, která prostě končila v půli pole, naštěstí kousek od hlavní silnice. Po troše cyklokrosu sjíždíme na hlavní směr Nové Ouholice-Klíčany-Praha. Na kopci za Klíčanama, koho tam nepotkám Hlaďák osobně! A vidina 200km mě začíná pěkně s..t. Zachraňuje ta nejcennější a nejpropocenější tatranka na světě od Kolíkáče. Praha je na dohled, je to v suchu. Doprovázím Kolíkáče k domovu a s představou plné vany a spaní ve vlaku to dodrtím dom. 198km, avs 29,7km/h. Šnečí tempo předem inzerované to opravdu nebylo, dle mého generálka na závod, ale super den!