Ráno hned, když jsem vstal běžím k oknu, jak je venku. Pršelo by, čekala by mě jízda pouze v závětří za mašinkami Kolikáč, Malina. Naštěstí bylo jen mokro. Vyrážím tedy na místo srazu s motivací natočit co nejvíce km, nejlépe tolik abych se mohl aspoň chvíli vyhřívat na čele Šlapky měsíce (to by si, ale musel dát Radek pár dní regeneraci ...) a také se pochlubit se svými novými velmi pracně uchycenými blatníky (na závodní speciál se špatně uchycují...). Na Skalku doráží všichni účastníci dnešní vyjížďky skoro ve stejném čase a po úvodním ántré (byl jsem poučen, že jelikož nemám zástěrky budu se držet převážně na konci) vyrážíme.
Provoz je opravdu velmi hustý, nemáme ani příležitost jet vedle sebe, tak se velmi rychle shodujeme s Kolíkáčem, že by bylo fajn vymyslet jiný výjezd z Prahy. Někdy před Zelenečí se provoz umírňuje, nálada se zvedá, komunikace oživuje, rychlost roste. Dokonce ve sjezdu za Zelenečí si připadám chvíli jako motorka a v klidu jedu 60km/h, promiň Kolíkáči, nešlo odolat. Pak už následuje pohodová jízda směr Čelákovice, při které stihneme společně probrat naše cíle, minulost, chystané závody apod. Za Čelákovicemi se opřel do pedálu Malina a rychlost se nám rázem zvedla někam mezi 38 a 42km/h. S Kolíkáčem jsme se drželi co to šlo, ale po pár kilometrech dostal Kolíkáč spásný nápad a Malinu "poprosil" o snížení tempa. Najednou bum a Nymburk. Tachometr ukazuje 62km (říkám si Radku třes se...). Přes Nymburk nás vede Malina cyklokrosovou zkratkou (vzpomínáme na George) a šupajdíme směr Lysá. Vítr, který byl prozatím celou dobu náš spojenec se stal naším úhlavním nepřítelem, naštěstí pro mě a Kolíkáče jsme jeli se super "mašinku" Malinou!
Vzal za to (aspoň podle mě, ale asi jel svou pohodu) ihned za Nymburkem a vítr nevítr jsme stále jeli kolem 30km/h, průměrná ryhlost se po 85km dostala na hranici 28,9 km/h. Díky tomu, že Malina jel celou dobu špici jsme brzy dorazili do Čelákovic. Z praktických důvodů Kolíkáč díky své drtivé síle, kterou investuje do rozpohybování svého zimáčka trhá řetěz a tím zakládá občerstvovací stanici. Šikovní mechanici Kolíkáč, Malina rychle řetěz dali do provozu schopného stavu a odpočatí jedem na Prahu. Po výjezdu z Čelákovic se připravujeme na Galibier de Zeleneč, který díky větru dostojí svého jména. Po jeho zdolání a následném sjezdu vidím na tachometru pozitivní údaj - 100km! Teď již jedeme tempo na dojetí, sjíždíme do Štěrbohol,kde se loučíme s Kolíkáčem. Na Štěrboholské jsem si říkal, že bych mohl nechat aspoň na malou chvíli odpočinout Malinu tak ho předjíždím, ale díky velmi hustému provozu ho ztrácím, čímž přicházím o příležitost mu za dnešní super vyjížďku (minimálně 96% trati jel špici) poděkovat a rozloučit se. Tak ještě jednou moc díky Kolikáči, Malino bylo to super! Natočeno 117km (na Radka málo.....) bikování zdar