Tropicke pocasi pokracuje i v srpnu, kdy se kona legendarni cyklisticky "vylet" z Prahy do Krkonos. Vylet, protoze se nezavodi, ale to je asi tak jedine, co na tom zni snadno. Dojet z konce Prahy na kopec Zlate Navrsi v Krkonosich trva cely den, ma pres tri sta km a kdyz jste labuznik. tak treba i krasnych tri sta tricet tri. Pred rokem jsem jel poprve a tak me to nadchlo, ze jsem se zucastnil i letos. Rano je docela zima kolem 14st, jeste ze jsem si vzal vestu a navleky, dokonce i ruce namazal hrejivkou. Vim, zni to hloupe, kdyz pres den je 35st, ale prvni ranni dve hodiny od 5:30, kdy jsme vyjeli, teplo nikomu nebylo.
Chladive intermezzo prekonano, v Nymburce se pripojuje zbytek skupiny s Kaprem, Ivcou, Strejdou a Barbankem, dohromady je nas myslim 11, krasna skupinka! Mirime kupredu Krkonosim, tempo je prijatelne, ale zadarmo to vubec neni, to vim z lonska. Navic Ivca vsechny prekvapuje svym tempem, rikam si ze se jen predvadi pred kluky, ale klobouk dolu, zvladla to s bravurou tam i zpet! Slunce stoupa, cas ubiha, na computer ani nekoukam, i pri pauzach se snazim nekontrolovat mobil, jasne porad by bylo co cist, na co odpovidat, ale chci si co nejvic uzit den jen v krasne prirode, pocasi a s partou lidi kolem. Jelikoz jsem toho doma ke snidani moc nesnedl, vyprazdnuji postupne kapsy a stejne jako pred rokem mi zasoby zacinaji ubyvat. Nastesti je ale kde doplnit jidlo i piti.
To uz se blizime ke stoupani na Zlate Navrsi, vsichni jedou krasne, jen Turista hlasi potize a pry pocka pod kopcem. Kolikac nastoupi jako prvni, ale postupnym tempem si ho s Karlem sjedeme. Pak uz jedu jen ja kousek za Karlem a odstup se postupne zvetsuje. Mohl bych se jeste zmacknout o neco vic, ale pred Krusnotonem to tam neposlu naplno, takze necham Karla poodjet. Navic je mi jasne, ze kdybych pridal, on by pridal taky. Tempo je ale pekne a brzy jsme nahore. Krasne vyhledy, tezko se to popisuje, i nahore teplo, vesta ani na sjezd neni potreba. Brzy dorazi zbytek, teamove foto a svistime dolu. V Jilemnici zaslouzeny obed, jeste pred nim defekti Kapr. Vyber menu strucny, venku parak, ale i tak davam svickovou s knedliky a chutna naramne. Jen Karlovych osm knedliku bych do sebe asi nedostal. I nealko pivo se hodi, kdyz vidim, jak ho do sebe davaji ostatni.
Vyrazime na nejtezsi cast cesty, v tom horku se snazime jet rozumne, pouze odpocinuty Turista trochu zlobi, ale da se to zvladnout. Kilometry pribyvaji, davno jsme pres 200 a blizime se ke 300. Barbanek ma defekt, ale opravuje velmi rychle. Horko se na vsech podepisuje, mame toho vsichni dost, ale i tak obcas padne vtipna hlaska. Pred Nymburkem se konecne trochu ochladi z 37 na 35 stupnu, slunce se schova za vysokou oblacnost a hned se jede prijemneji. Louceni s pulkou skupiny a cilem je domotat to domu ve spolecnosti Kolikace, HonzyB. Kapra a Karla. Zadarmo to vubec neni, nakonec se hodi i zastavka v Lidlu v Uvalech. To uz jsme ale opravdu doma, mne to nakonec vyjde skoro uplne presne pred barak na 333 km, coz je skvele. Je neco po 20h vecer, oteviram dvere domu a v hlave mam ty nadherne pocity a vsechny ty udalosti celeho dne, ktery jsem stravil od usvitu do soumraku na ceste z Prahy do Krkonos a zpatky. Takovy pribeh umi napsat jenom Zlatak!