Tak hustě jsem vyhnil jako už dlouho ne, ale užil jsem si to zase jinak. Robert se kousnul, zamíchal rodinným programem a tak jsem rád jel do Berouna s ním. Akreditace a s Dreamerem a Jirkou Sladkým klidný výklus + spřádám plány, kreré později nedodržím! Kamarádka Lucka si k nám dá batoh a zaběhne dlouhou famózně.
Ale samotnej závod ten mi jde dost blbě.
Sice se teď víc šetřím, ale tři závody v týdnu, nucená dieta a hnusný vyšetření. Do toho sem tam klus, sauna, nějaký naplavaný km ... no i to se asi projevilo.
Hlavně ale: první km přepálenej, druhej pohoda a zklidnění, pak za to vezme snílek, pak si vystoupí Kolíkáč, pak střídám Snílka a vlaju za nějakým žluťákem, utíká mi no prostě chytám díru. Dreamer si asi oráchnul a po chvilce jde přede mě zhruba v polovině terénní vložky na 6km. Ždímu se, ale nejde to, dnes to zkrátka neběží! To cítím a nemusím se ani dívat na hodinky. Mám stejnej pocit jako letos na "půlce" v Lednici, nedávno v Klánovicích, ikdyž tam to bylo podělaný z jiných důvodů nebo loni na desině v Českém Brodu. Scénář je zkrátka stejný. Jako bych běžel s batohem a se závažím na každé noze.
Je tu obrátka. Jirka Sladký jen několik desítek metrů za mnou a stahuje svým konstantním tempem 4:15, no a Kolíkáč tak 90 vteřin. Mám to prostě spočítaný.
Nejsem schopný zrychlit a nedokážu se nikoho chytit. V druhé půlce ztratím asi 3 minuty a dobrej tucet pozic.
Nohy těžknou ještě víc a je to dost nekonečný a taky je trasa kapánek delší. V cíli (finiš se nekoná) jsem v tempu 4:20/km, což považuji za zázrak. Poslintanej Robert dobíhá hned za mnou. Je to prostě borec.
Chtěl jsem si to dneska prásknout - to se povedlo, ale tak nějak víc bolestivě než bych chtěl. No a ten přepálenej start, z toho se poučim :-)
Český Brod se blíží a já se těším na konec sportovní sezóny.
A na závěr bych chtěl apelovat na Dreamera, aby si to běžecké triko v týmových barvách přivezl do Phy :-)