V rámci tréninku na Rampa se mi Maršovice07 náramně hodili. Tudíž váhání co budu dělat
v neděli bylo velmi krátké. Za prvé od Doks jsem nezávodil tak, že jsem měl menší závodní
absťák a za druhé jsem se musel opět změřit síly s nějvětší konkurenty v seriálu Da-Ba. :)
Začalo to výletně. Nejdřív jsem ráno cestoval vlakem do Benešova, kde na mě čeká Vyhup
s Kolíkáčem a pak už v trojici kolmo si to štrádujeme nach Maršovice. Cestou ještě
potkáváme nervózního řidiče Diabla. Na startu na náměstí se to už hemžilo cyklisty.
Konkurence opět velká Marek Tupý, Petr Bartoš, Radek Brzobohatý, dokonce i Ondra
Vojtěchovský se zde rozklusává před závodem. Ve Zduchovicích jsme jeli s profíkama
z Příbrami, nakonec se z jednoho z nich vyklubal loňský mistr ČR juniorů Paďour tak, že
dvojice Slávistů vytváří rázem řadu otazníků. Šlapky jsou tu jako duhý nejpočetnější tým.
Ještě formality jako prezentace, montování start.čísel a po závodě dětí se mohlo začít.
Start byl pozvolný, ale hned první kopec byl důkazem, že forma je u některých jedinců
v červnu už vysoká. Profil závodu byl spíše rovinatý, ale na trase bylo několik menší brdů,
kde se občas trochu zrychlilo, tak to bylo hodně ostrý. Nejhorší byl asi mezi obcemi Zahrádka
a Nesvačily. Celkem táhlý kopec, navíc tam neskutečně pralo slunce, takže ždímačka. Pak
krátký sjezd do Nesvačil, kde byl krátký ale docela prudký prďák. Tady jsem tempo většinou
zrychloval já :). Ale bylo to platný, jak mrtvému zimník. Nikdo se nepřidával. Takže jsem si
akorát zvednul tepovku a pak počkal na to až mě skupina dojede. Přece jenom na to, být 10km
v úniku jsem neměl moc náladu. Pak přišla nezáživná část, mezi poli. Nic zvláštního se na
tomhle úseku nedělo. Vlastně až do sjezdu k rybníkům před Maršovicemi, kde se vozovka
výrazně zúžila. Navíc tam byl asfalt nevalné kvality a v následující zatáčce štěrk. No a na
závěr jak už bývá na závodech Da-Ba zvykem byl mírný kopec až do cíle.
Jeli jsme 4kola. Prakticky všechny byli stejné, nic zvláštního se neudávalo. Jezdil jsem hlavně
u špice, kde jsem si hlídal Marka Tupého a Petra Bartoše. V prvních třech kolech tu také za
delší konec tahali Vyhup a Petr Svoboda. Po projetí prvního kola se vyselektovala skupina,
které dojela spolu až do cíle. Nejvíce mě zarážel přístup některých ze skupiny "vzadu", jen se
vezli a když se tempo zmírnilo tak oni zpomalili také jen aby nemuseli na špici. Kdyby jsme
zpomalili na 10km/h, tak snad pojedou 10tkou také a budou psát smsky nebo nevím. Nebyl
jsem jediný komu to vadilo. Marek to komentoval slovy: "Dnes je účast malá jede tady
7cyklistů a jinak samej pičus". Docela mě rozesmál, ale měl pravdu. V magneťáčku
v Nesvačilech jsem za to vždycky vzal a čekal, že se někdo přidá, bohužel polní tráva.
Spoléhal jsem teda později na to, že zde aspoň někoho urveme. Také vedle. Ve 3.kole jsme
nechali odjet 5tičku zkušených, ať si to rozdají v závěru jen mezi sebou. Bohužel kopec byl
na Vyhupa moc mírný a to je pro Petra Svobodu výhoda. Projeli jsme cílem a celé 4. kolo
jsme čekali na závěrečný spurt, ovšem tempo bylo pořád svižné, žádné diety :). Kdo bude mít
ve spurtu víc sil, ten vyhrál. Jednoduchá rovnice. Ovšem člověk co jezdí mezi prvními 7
energie spotřebuje daleko více, než člověk, který jede za 15členým balíkem. Trénink na
Rampa super, navíc vedro mě dost ubíjelo a celý víkend jsem pracoval na stavbě, nějak mě
přešla chuť po bednách:) V posledním kole za to vzal Ondra Vojtěchovský a jeden ze slávistů.
Naštěstí jsme je dojeli a Ondra pokračoval a udělal lišáckou věc. Nechal vyvětrat kukajícího
slávistu tak dlouho, dokud toho slávista neměl plné zuby a šel zpět do kukaččího hnízda.
Před sjezdem si dávám legální doping ve stylu Slehy. Nemám s tím moc zkušenosti ale fakt je
ten, že mě to nakoplo :). Sjezd už jel každý na max. Začátek stoupání jedeme takticky
v řadách, aby nikdo nemohl zezadu vylítnout. Otáčím se na ten živý vozík, co jsme celý závod
tahali. Cedule 500m. Zmateně přemýšlím, že pokud se někdo urve, tak jedu za ním. Nikdo
nic. Tedy čekám do zatáčky až uvidím cíl, to je tak 200m...Zatáčka-pořád nikdo nevyráží. No
tak to zkusíme:) Pouštím řetěz vzadu o dva pastorky dolů. Hurá ze sedla. Rázem si připadám,
jak nezkušený včelař, co vydráždil roj. Užuž to vypadá dobře, ale 30metrů se vedle mě
vynořuje člověk, kterého jsem za celý závod ani jednou neviděl a pak ještě loket na loket
s Radkem Brzobohatým, který má bohužel více sil a tak projíždí lajnu na 3.místě. Mám z toho
ale ohromnou radost. Na vyhlášení mi šlapky udělali až nemístný fanouškovský řev při
vyhlášení mého 3.místa. Díky, Díky:) Ještě zvláštní dík fotografovi Kuřemu, který mi oddaně
v každém projetí kola nabízel náhradní bidon. Škoda, že rabiják z Doks ;-) nemohl jet. To by
byla jiná musika. Vyhup opět nezklamal a dokazuje formu jak hrom a Andy po náročném
bikovém sobotním závodě vykouzlila nakonec místo zlaté! Chvíli posezení v chládku
hospody. A pak hurá hák za Vyhupa a malebnou krajinou Posázaví to svištíme vstříc
domovům.